"Další vývoj situace potvrdil rostoucí váhu Národní přechodné rady do té míry, že se reálně stala jediným legitimním politickým představitelem libyjského lidu," stojí v pondělním oficiálním prohlášení ministerstva zahraničních věcí.
"Musí zajistit klid a bezpečí na celém území Libye, zabránit mstě a rabování, zahájit všenárodní politický dialog, který povede k nutným politickým i ekonomickým reformám, ustavení vlády práva a respektu k lidským právům a základním svobodám," nastínil Schwarzenberg nejbližší úkoly povstalecké rady.
Schwarzenberg už dříve prohlásil, že Česká republika povstalecký přechodný kabinet uzná teprve ve chvíli, kdy vzbouřenci dostanou pod kontrolu celou zemi. To ovšem neplatí ani nyní, Kaddáfího síly stále drží některé kapsy odporu, jako například diktátorovo rodiště Syrta.
"To ovšem bylo ještě v době, kdy povstalci ovládali pouze východ Libye," vrátil se k nedávným ministrovým slovům mluvčí úřadu Vít Kolář. "Teď je ta situace úplně jiná, jsou v hlavním městě. Pokud si vezmete klanovou strukturu, tak Kaddáfího klan už nemá žádnou politickou sílu," vysvětlil Kolář iDNES.cz.
Když před týdnem libyjští diplomaté v Praze vyvěsili povstaleckou vlajku, chargé d'affaires Núrí Elghaví projevil lítost, že Praha povstaleckou vládu ještě oficiálně neuznala. Praha už od minulého týdne řeší, kdy by se do Tripolisu mohl vrátit velvyslanec Josef Koutský, který letos v únoru diplomatickou misi kvůli nepokojům uzavřel a odjel do Prahy.
První byla Francie, Rusko a Čína se zdráhají
Částečného uznání ze strany České republiky se povstalcům dostalo už na konci června, kdy Schwarzenberg navštívil Benghází a setkal se se šéfem PNR Mustafou Džalílem.
"Když byl pan ministr v Benghází, tak říkal, že PNR je pro něj legitimním partnerem. Dnes dodal jediným legitimním partnerem," řekl Kolář. "Tím říkáme, že pro nás Kaddáfí už nadále není partner, se kterým bychom mohli jednat," dodal mluvčí ministerstva.
Podle Černínského paláce je Česká republika odhodlána poskytnout Libyi rychlou humanitární pomoc a rovněž se hodlá podílet na poválečné obnově Libye. Už v červnu na palubě vládního speciálu dorazily do Benghází lékařské přístroje, které pořídila humanitární společnost Člověk v tísni.
Povstalecký prozatímní kabinet už uznalo 65 států světa. Jako první povstalce uznala už v březnu Francie, která horlivě propagovala vzdušnou operaci proti jednotkám Muammara Kaddáfího. Po pádu Tripolisu minulý týden začalo toto číslo prudce narůstat.
Povstalce stále neuznala Moskva, která NATO obviňovala ze zneužívání rezoluce OSN o bezletové zóně nad Libyí. S uznáním stále otálí Slovensko, z velkých světových zemí například Čína, Indie nebo Brazílie.
