Děj filmu je prostý. Do Gruzie přijíždí mladý americký novinář, který se stane svědkem zvěrstev páchaných severoosetskými milicemi a ruskými žoldáky. Se svým týmem vše tajně natočí a zbytek filmu se snaží předat svědectví o ruských ukrutnostech do světa.
Dobrodružství mladého žurnalisty střídají záběry přírodních krás Gruzie a dramatické projevy prezidenta Michaila Saakašviliho (hraje ho Andy Garcia), který se snaží vyburcovat mezinárodní společenství k akci proti ruskému agresorovi. Svět však upírá pozornost k olympijským hrám v Pekingu.
Film měl premiéru v Los Angeles tento pátek, už v červnu ho ale mohli shlédnout první diváci v Tbilisi. Režisér Renny Harlin natočil válečný spektákl za pouhých 15 milionů dolarů (asi 255 milionů korun), z nichž většinu uhradili významní gruzínští podnikatelé.
Nejvýznamnějším investorem byl zřejmě Kopa Nakobia, poslanec za vládní stranu Národní hnutí a majitel zlatých dolů. Producenti odmítají informace, že se na financování filmu podílela i gruzínská vláda, která jim ale dovolila bezplatně natáčet v centru Tbilisi i na opuštěné vojenské základně nedaleko hlavního města.
Armáda na place
Gruzínská armáda dala štábu k dispozici 80 tanků, několik stíhaček Su-25, helikoptéry Bell Huey a dva a půl tisíce vojáků. "Někdy jsme mezi našimi vojenskými poradci cítili napětí a denně jsem slýchali pověsti o ruských agentech na place," svěřil se Harlin listu The New York Times.
Válka v roce 2008Ruská armáda v srpnu 2008 obsadila část Gruzie a vytlačila gruzínskou armádu, která se pokoušela obnovit kontrolu nad separatistickou a proruskou Jižní Osetií. Konflikt nakonec ukončilo příměří dojednané Evropskou unií, ale Moskva i tak uznala nezávislost Jižní Osetie i další separatistické oblasti Abcházie. |
"Občas jsem prostě dostal zprávu, že naše stíhačky ten den nedorazí," líčil natáčení v Gruzii režisér akčních hitů jako Smrtonosná past 2. Nabídku gruzínských producentů údajně přijal, aby se jako tvůrce mohl po několika nepříliš úspěšných filmech opět podívat do zrcadla.
Z ruské strany se údajně s žádnou zásadní negativní reakcí na skutečnost, že pětidenní konflikt hodlá světu ukázat z gruzínského pohledu, nesetkal. Rusové mu jen vzkázali, že jim to není zrovna příjemné.
Harlin odmítá výtky, že je jeho válečný film gruzínskou propagandou a doufá, že nevyzní jednostranně. Anna Neistatová z organizace Human Rights Watch, která během války monitorovala porušování lidských práv na obou stranách fronty, to ale odmítá.
Podle ní je snímek Pětidenní válka v současné geopolitické situaci na Kavkaze extrémně nebezpečný. "Film ukazuje Rusy a Osetince jako barbarské bestie a Gruzíny jako mírumilovné andělíčky," říká autorka dvousetstránkové zprávy o krátkém, ale krvavém konfliktu.
Válka na Kavkaze v režii Moskvy
Film, který je už svým scénářem jasně zaměřený proti Rusku, paradoxně začíná slavným výrokem "První obětí války je vždy pravda". Nutno říct, že Moskva konflikt propagandisticky zúročila už tři měsíce po jeho ukončení.
Ruská televize tehdy odvysílala dokument nazvaný Válka 08.08.08.: Umění zrady, líčící údajnou genocidu obyvatel Severní Osetie, ve které gruzínským vojákům dokonce pomáhají žoldáci z USA.
Následoval film Olympus Inferno o americkém sběrateli motýlů, který se v separatistickém regionu stane svědkem gruzínských ukrutností na tamním obyvatelstvu. Vyznění obou filmů je jednoznačné, Kreml se musí starat o utlačované Osetince.
