"V současné době máme finální verzi pěti standardů. V pokročilém stadiu rozpracování je jich dalších deset," popisuje předseda České chirurgické společnosti, přednosta chirurgické kliniky 2. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice Praha Miroslav Ryska.
Sada klinických standardůJe to série doporučených postupů léčby u konkrétní diagnózy nebo jejich skupin. V materiálu jsou kromě toho zaneseny údaje pro pacienty nebo statistická data. Například jaké jsou u dané diagnózy průměrné náklady na jednoho pacienta, kolik lidí se s ní ročně v Česku léčí, jaký je průměrný věk pacientů či jaká je jejich úmrtnost. |
Rozpracované jsou standardy pro léčbu rakoviny tlustého střeva, konečníku, jater, slinivky, jícnu, prsu, štítné žlázy nebo žaludku. Ve vývoji je také několik postupů léčby v oborech neurologie nebo traumatologie.
Sadu doporučených postupů vytváří Česká chirurgická společnost již tři roky ve spolupráci s onkology, gastroenterology a radiology pod hlavičkou Národního referenčního centra. To dostalo na tuto činnost šestimilionovou podporu v rámci Interní grantové agentury ministerstva zdravotnictví.
Klíčem k úhradám je rychlost
Autoři sady klinických standardů tvrdí, že jejich práce by mohla být vodítkem pro pacienty, lékaře, ale i ministerstvo zdravotnictví při definování hranic toho, co by mělo být placeno z veřejného pojištění a co už by si pacient měl hradit sám.
"Jsou kvalitním a metodickým pokladem pro stanovení úhradových standardů," tvrdí Miloš Suchý, hlavním řešitel projektu, který pracuje v Národním referenčním centru. "Domnívám se, že by z nich ministerstvo mělo vycházet a nesnažit se stanovení úhradových standardů urychlovat nebo oddělovat od klinických doporučení," dodal.
Ministerstvo o materiálu s lékaři jedná. Jeho zástupci se s nimi sešli před prázdninami a další schůzka je plánována v září. Podle lékařů i ministerstva je po postupech léčby v poslední době poptávka ze strany zdravotních pojišťoven i odborníků.
Podoba standardůNapříklad klinický standard pro léčbu metastáz rakoviny tlustého střeva nebo konečníku do jater má zhruba 40 stran. Vymezuje, koho se onemocnění týká a jaké jsou požadavky na provozovatele péče, který může nemocná játra léčit. Materiál popisuje nemoc a její možné komplikace. Čtyři strany pak jsou věnované pacientovi, který se dozví, co jsou játra, jak vzniká nádor, jaké jsou projevy metastáz a jaká vyšetření a postupy zahrnuje léčba (od rentgenu až po možnou transplantaci jater). Jedna kapitola klinického standardu shrnuje doporučení léčby. |
To, že by resort práci využil i pro definici nadstandardu, ale jeho úředníci odmítají. "Úhradové standardy musí vznikat zvlášť a rychleji než ty klinické," sdělil mluvčí resortu Vlastimil Sršeň.
"Nedá se říci, že by klinické a úhradové standardy neměly nic společného, byly i úvahy o tom, že by se obohatily o úhradovou složku. Protože ale klinických standardů zatím není příliš mnoho hotových, pro práci na úhradových standardech jsou nepoužitelné," dodal Sršeň.
Oddělování odborné stránky a úhrad lékaře dráždí. "Každý úhradový standard by měl mít systematickou oporu v medicíně," míní Suchý.
Podle autorů je projekt ve fázi, kdy by prvních zhruba 15 klinických standardů lékaři, pojišťovny a pacienti mohli začít používat již letos nebo počátkem příštího roku. Ministerstvo chce mít základ úhradových standardů hotový do podzimu.
Postup ministerstva před několika dny v rozhovoru pro iDNES.cz kritizoval také bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.
"Je věcně i legislativně špatně napsat do zákona, že někdo bude určovat, co je nadstandard. Ohrožuje to bohulibý princip připlácet si za zdravotní péči, ale zároveň mít jistotu, že až přijdete do konkrétní nemocnice, budete vědět, na co máte nárok a že se toho nějakým způsobem můžete domoci," míní Julínek.
Dohodu musí najít 117 lékařských společností
Ministerstvo už dříve přislíbilo, že si k definici nadstandardu přizve špičkové kapacity z Purkyňovy lékařské společnosti, mezi jejíž členy patří i Česká chirurgická společnost. Někteří lékaři se už ale nechali slyšet, že úřad zatím postupuje jako solitér. Na druhé straně mají autority oborů medicíny rozdílné představy o tom, co by si pacienti měli platit sami.
Předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Jaroslav Blahoš iDNES.cz řekl, že Leoš Heger vedení společnosti požádal o stanovisko. To se proto obrátilo na všech 117 lékařských společností, které jsou jejich členem, aby zaslaly své připomínky. "Odpovědi bychom mohli mít koncem srpna nebo začátkem září," řekl iDNES.cz Blahoš s tím, že poté se znovu sejde s Hegerem.
