Minoru Oka 6. července 1945 jako mladý odvedenec japonské armády vyspával na vojenské pryčně v Hirošimě. Najednou se ozvala rána, zablesklo se a střecha kasáren se s ohromujícím burácením sesunula k zemi.
Ta vzpomínka se mu vrací stále znovu a při 66. výročí svržení americké atomové bomby na japonské město je obzvlášť živá. Minoru Oka byl vystavený obrovské radiaci, ale přežil a až do letošního 11. března žil vcelku spokojený život.
Výbuch nebo únik radiace, to je stejné
Ten den pětaosmdesátiletému muži znovu vpadla do života radiace. Jeho farma totiž leží pouhých 27 kilometrů od jaderné elektrárny Fukušima, kterou vážně poničilo zemětřesení a následné tsunami. Z elektrárny se vznesl jaderný mrak a zahalil i jeho políčka.
6. srpna 2011 |
Výročí HirošimyJadernou bombu svrhli Američané na Hirošimu 6. srpna 1945 v 8:15 místního času. Přesně v tuto hodinu se na hirošimském památníku rozezněl zvon míru, poté následovala minuta ticha. Japonský premiér Naoto Kan položil k mírovému památníku kytici žlutých květů. Ve svém projevu zdůraznil, že Japonsko nikdy nedovolí opakování hirošimských hrůz. Atomová bomba, kterou na město svrhl americký letoun v posledních dnech druhé světové války, zničila většinu města a zabila kolem 140 tisíc lidí. Autor: ČTK |
Jako mnoho jiných zemědělců musel zamořenou oblast opustit a po návratu ho čekaly jen špatné zprávy - jeho mléko je neprodejné a jeho půda je kontaminovaná na desítky let dopředu. Mnohým vzaly rány osudu chuť žít, pan Oka ale podobnou zkušenost už měl.
"To, co jsem zažil v Hirošimě a čím jsem si musel projít teď, je naprosto stejné," porovnává Japonec katastrofy. Ta první mu pomohla vyrovnat se s druhou a on má teď největší strach, že by jaderný spad mohl ublížit jeho rodině.
Japonci se z první jaderné katastrofy nepoučili
Minoru Oka si dobře pamatuje, jak se Fukušima začínala na začátku sedmdesátých let stavět - bez debat i většího veřejného zájmu. "V okolí nejsou žádné továrny, tak to pro mnoho lidí bylo místo, kde mohli pracovat," vzpomínal na desítky let staré události.
Tehdejší ekonomický přínos zní ve světle dnešních událostí směšně a příběh pana Oka dobře ukazuje, že se mnozí Japonci z první jaderné katastrofy, kdy Američané bombardovali Hirošimu a Nagasaki, příliš nepoučili.
První použití jaderné bomby sice vyvolalo masové mírové hnutí a v samotném Japonsku dalo vzniknout skupinám aktivistů, kteří brojili proti jaderným zbraním, ale to všechno se dělo za všeobecné netečnosti k jaderným reaktorům, které postupně obšancovaly celou zemi vycházejícího slunce.
