"Celé to začalo koncem května 2009, kdy dostala výpověď profesorka Válková, která několikrát s profesorem Eliášem upozorňovala vedení, že se na fakultě dějí nestandardní věci," vzpomíná Martin Marek. Ten se o podezření začal zajímat jako člen akademického senátu fakulty. Začal jednat s učiteli i s vedením univerzity o poměrech na škole. Dožadoval se, aby vedení fakulty vysvětlilo mnohá pochybení a podvody.
"S rektorem univerzity Josefem Průšou jsme to řešili celý červenec. Rektor se zajímal, jestli by mohl někdo nahradit děkana Jaroslava Zachariáše, kdyby jej odvolal a v srpnu nám stejně řekl, že ho neodvolá," vzpomíná si Marek.
V září 2009 studenti udělali rozruch kolem skandální disertační práce proděkana Ivana Tomažice. A z aféry kolem plzeňských práv se stával celostátní skandál nebývalého rozsahu. Začalo se ukazovat, že na fakultě kvetla protekce v neuvěřitelném rozsahu. Kdo měl peníze, vliv a moc, studoval snadno a rychle.
Po vypuknutí skandálu se dařilo změny prosazovat lehce. "Překvapilo nás, jak bylo snadné dosáhnout toho, aby děkan Jaroslav Zachariáš a proděkani Milan Kindl a Ivan Tomažič odešli. Pod tlakem rezignovali, když jsme je k tomu vyzvali jako studentská komora," vybavuje si Martin Marek. Tehdy zažíval pocit vítězů. Vedením školy byl pověřen nynější ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
S Pospíšilem to zpočátku vypadalo dobře...
Markovi se líbilo, že aféru mediálně zvládal, zaváděl pořádek, pravidla studijního a zkušebního řádu nebo kreditní systém. Šetřil nesrovnalosti, prosadil pravidla pro diplomové práce.
"Byla to dobrá práce. Vypadalo to velmi dobře až do ledna 2010. Pak se začalo ukazovat, že Pospíšil neočistí školu úplně," uvádí Marek. Tomu vadilo, že Pospíšil nechal na svých místech zaměstnance, kteří se na podvodech na škole podíleli. Mluví přitom nejen o učitelích, ale také o administrativních pracovnících.
Marek připouští, že kdyby byl Pospíšil důkladný, na fakultě by mu zůstalo málo zaměstnanců. Odhaduje, že 95 procent jich o nepravostech vědělo.
Marek zdůrazňuje, že na škole dál učí řada lidí, jejichž podpisy potvrzují zkoušky a zápočty v indexech lidí, jejichž studium je krajně pochybné a neprůkazné. Jako patrně nejkřiklavější uvádí případ multimiliardáře Radovana Vítka. "Vítek vystudoval na právech v Plzni za dva a půl roku. Současný děkan Květoslav Růžička mu dal v jeden den dva zápočty a zkoušku. Přitom je jinak strašně přísný a takhle by se jindy nezachoval," tvrdí Marek.
Anonymy pro padoucha, pětikoruna pro chudáka
Někdejší fakultní rebel se stal pro mnoho studentů plzeňských práv padouchem. Chodily mu anonymní e-maily, na ulici dostal od jedné studenky pětikorunu zároveň s označením za chudáka.
"Ale tak to bylo jenom na právnické fakultě. Jinde mě lidi podporovali, psali mi, že je dobré, když na to upozorňuju. Mimo fakultu jsem nenarazil na negativní reakci," líčí Martin Marek. A proč si myslí, že byl na plzeňských právech v očích ostatních studentů černá ovce? "Hlavní byl argument, že je poškozuji, protože snižuji hodnotu jejich vzdělání, když na poměry na škole upozorňuji. "
Když Pospíšila ve funkci děkana v listopadu 2010 nahradil Květoslav Růžička, vnímal to Marek jako velikou změnu k horšímu. Klíčovou roli při tom podle Marka sehrál Jiří Pospíšil. Ten dlouho podporoval Karla Eliáše, ale na poslední chvíli prý volbu zvrátil ve prospěch Růžičky.
"Pospíšil obvolával členy senátu a říkal jim, aby volili Růžičku. Pospíšil to ani nepopírá, jenom říká, že není pravda, že o tom mluvil s většinou senátorů. Ale on ani nepotřeboval mluvit s většinou," vysvětluje Marek. Ten je přesvědčen, že Růžičkovi do křesla děkana pomohlo to, že sliboval nechat na škole část z více než tří set studentů, kterým Eliáš studium kvůli nedodržení pravidel ukončil. To mohlo spoustu lidí rozčilovat.
Když se nyní mluví o tom, že se zrušení diplomů z plzeňských práv dotkne zhruba deseti lidí, pokládá to Marek za zoufalý výsledek. Tvrdí, že podvodně udělených titulů bylo na škole mnohem víc.
A jaký má pocit z vyústění aféry? "Už dřív jsem se smířil s tím, že nebudou potrestáni studenti, kteří podváděli. Ale měli se postihovat lidé, kteří to na škole umožnili, sami podváděli a měli vyšší odpovědnost. Očekával jsem, že se to stane, ale nestalo. Přitom někteří z těch, kteří nepravosti dovolili, dnes fakultu vedou," bilancuje.
Nebylo tedy vlastně úplně zbytečné ten rozruch na právnické fakultě dělat? Marek vrtí hlavou. "Upozorňovat na nepravosti není nikdy zbytečné. A to ani když to nedopadne dobře. Vždy má cenu s tím bojovat."
Student - rebel je nyní na odchodu z plzeňských práv a vyhlíží si jinou školu. Znovu chce na práva. V Brně nebo v Olomouci . "Kdybych se do té kauzy nepouštěl, dnes bych zřejmě měl titul magistr," pokrčil rameny. Nemá ale potřebné zkoušky a tvrdí, že do školy po absolvování třetího ročníku úmyslně přestal chodit.
