"Orel bývá k vidění například v oblasti Labského dolu. Pro zahnízdění na české straně ale asi nenajde vhodná místa kvůli vysokému zalidnění, prostě u nás nemá dostatečný klid," říká ornitolog Jakub Šimurda.
Orel skalní Velký pták s rozpětím křídel přes dva metry, délkou těla 80 až 90 centimetrů a váhou 3 až 4,5 kilogramu u samců a až 6,6 kilogramu u samic. Dospělí ptáci jsou většinou jednobarevně hnědí se světlejším žlutavým zabarvením temene, týlu a středních křídelních krovek. Orel má velice dobrý zrak, z výšky vyhlídnutou oběť uchopí do silných pařátů a zpravidla vynese na vyvýšené místo, kde ji silným zobákem rozporcuje. Troufne si i na větší savce jako koza, liška či vlk. |
Oficiální údaje, kolik párů a kde na polské straně Krkonoš hnízdí, jsou tajné. Podle serveru willajagniatkow.pl, který přinesl svědectví o pozorování orlů skalních v bukových lesích v oblasti Jagniatkowských lesů v polském krkonošském národním parku, jsou orli pod přísnou ochranou.
Orel se do Krkonoš vrací po dlouhých 150 letech. Zákon dokonce zakazuje se k orlímu hnízdu přiblížit blíž než na půl kilometru.
"Orel zatím býval k vidění v našich Krkonoších během tahů, o hnízdění v Polsku jsem slyšel již před pěti lety. Pravidelné pozorování u sousedů i u nás mimo tahy je ale novinkou letošního roku. A je určitě pozitivní, že se do Krkonoš vrací vyhubené druhy," míní mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Rozpětí křídel orla skalního se běžně pohybuje kolem dvou metrů, v některých případech i 2,4 metru, tedy víc, než je šířka osobního auta. Dravý pták, který si troufne i na lov koz, vlků či lišek, je ale velmi plachý.
"K hnízdění si vybírá nepřístupná skalnatá místa a ta u nás prakticky nejsou. Že by se vrátil i do české části Krkonoš, je možné snad jen při poklesu počtu turistů," míní Šimurda.
V horách se objevila i další ohrožená zvířata
Zahnízdění orlů v Krkonoších není dané jen zlepšením životního prostředí v horách, ale i v celé Evropě a také zlepšením přístupu lidí k ochraně přírody. Dříve se dravci běžně stříleli jako škodná.
"Za komunistů se tradovalo, že všechno, co má zahnutý zobák, musí pryč. Návrat vymizelých druhů je velmi daný celkovou změnou vztahu lidí k přírodě," zmiňuje Šimurda.
Odkud si orli našli cestu do Krkonoš, není jasné. "Když se orlům daří na nějakém místě a vyvádějí pravidelně mladé, tak mladí si musejí najít jiné teritorium. Na jednom místě by se neuživili. A zdá se, že to krkonošské životní prostředí je pro ně výhodné," raduje se Drahný.
V posledních letech si do hor našla cestu i další vyhubená zvířata, například rys ostrovid či vydry (více zde). Z dravců žije v Krkonoších asi pět párů sokolů stěhovavých, poštolky, káňata, výři nebo puštíci. "Celkový stav ptáků zůstává, přibývá lesních, ubývá polních druhů, což je dáno změnou hospodářského využití krajiny," dodává Šimurda.
