Unijní směrnice jmenuje celkem osm přestupků, jichž se bude nová praxe týkat. Jsou jimi nedovolená rychlost, jízda na červenou, jízda bez bezpečnostního pásu, jízda pod vlivem alkoholu, jízda pod vlivem drog, jízda na motocyklu bez ochranné helmy, neoprávněné využití odstavného pruhu a telefonování za jízdy. Tyto přestupky mají na svědomí 75 procent smrtelných nehod v celé Evropské unii.
Směrnici europoslanci schválili ve středu. Aby byla platná, musí ji ještě formálně odsouhlasit členské státy EU. Země pak budou mít dva roky na to, aby směrnici převedly do vlastní legislativy. Výjimku si vyjednaly Velká Británie, Irsko a Dánsko.
Schválování směrnice nebylo zdaleka tak jednotné, jak by se zdálo. Zatímco někteří ji přivítali s nadšením, jiní ji vidí jako nefunkční torzo. V Bruselu se o ní debatovalo tři roky a nakonec prošla její mírnější verze.
"Pravděpodobnost, že zahraniční řidič spáchá přestupek, je zhruba třikrát vyšší než u domácího řidiče. Hodně lidí si myslí, že když vyjedou za hranice, tak se jich tamní pravidla netýkají. Chtěl bych jim vzkázat, že se jich týkají a také jim to teď dokážeme," řekl novinářům eurokomisař pro dopravu Siim Kallas.
"Pocit beztrestnosti dělá z evropských řidičů piráty silnic. Myslím, že až jim dorazí do schránky první pořádná pokuta, bude to obrat k lepšímu. Tím jsem si jistá," dodala Olga Sehnalová (ČSSD), která je v europarlamentu členkou výboru pro dopravu a cestovní ruch.
Podle lidoveckého europoslance Jana Březiny je směrnice zmařenou příležitostí, protože členské státy z ní odstranily veškeré odkazy na postupy vymáhání. "Z původního ambiciózního návrhu zůstalo jen torzo v podobě nic neřešící výměny informací a údajů o přestupcích," míní o schválené směrnici Březina.
Databáze členských zemí se propojí, pokuty půjdou za majiteli aut
Pro policisty je v současnosti velmi složité a nákladné zjišťovat jméno majitele vozidla a řidiče, který spáchal dopravní přestupek, pokud je vůz registrován v zahraničí. Jednotlivé databáze členských států totiž nejsou vzájemně propojené. To by se nyní mělo změnit.
Pokud řidič spáchá v zahraničí přestupek, po propojení databází ho tamní policie identifikuje a domů mu zašle výzvu k uhrazení pokuty. Její výše se odvíjí od zákonů země, kde byl přestupek spáchán.
Pokuty prodraží překlady, proto se jí řidiči mohou vyhnout
Pokud řidiči spoléhají na to, že se budou vymlouvat podobně jako v Česku, že auto neřídili, mají v tomto případě jen velmi malou šanci na úspěch. Výzvu k uhrazení pokuty automaticky dostává majitel vozu a pokud auto neřídil, musí policejním úřadům poskytnout přesnou totožnost řidiče, který měl spáchat přestupek.
"Pokud například při cestě do Chorvatska pojedete v Rakousku příliš rychle a vyfotografuje vás radar, rakouská policie získá podle registrační značky z databáze vaši adresu a pošle vám informační dopis," řekl europoslanec Oldřich Vlasák (ODS).
"V dopisu bude v češtině uvedeno, že ve vašem vozidle byl spáchán dopravní přestupek, budou tam detaily o vozidle, údaje o přestupku, výše pokuty a datum, do kdy ji máte uhradit. Dále tam bude uvedeno, že pokud pokutu neuhradíte, máte možnost do 60 dnů zaslat zpět přiložený formulář, kde můžete uvést, proč s přestupkem nesouhlasíte," dodal.
Jedinou komplikací může být fakt, že policisté musí výzvu k uhrazení pokuty poslat v jazyce, v němž jsou vystaveny doklady k vozu. To by v případě například češtiny mohlo být pro policejní úřady velmi náročné a poměrně drahé.
Možnost vyhnout se pokutě nicméně existuje, byť to nebude v moci majitelů vozu, ale v moci státu, kde řidič přestupek spáchal. Pokud pro něj bude vymáhání pokuty dražší než její výše, může od něj upustit. Celý proces zdražují například překlady. Majitel vozu totiž musí dostat výzvu k uhrazení pokuty v jazyce, v němž jsou vedeny doklady k autu. Podle expertů se státům vyplatí vymáhat sankce vyšší než 70 (1 680 korun) nebo 80 eur (1 920 korun).
