Jiří Synek (později bude znám jako František Listopad) pocházel z židovské rodiny. V roce 1941 obdržel tzv. obsílku, povinný nástup do transportu, který pro Židy v této době znamenal jednosměrnou cestu na smrt.
Synek ale nacistický příkaz neuposlechl a začal se skrývat. Když musel svůj dosavadní úkryt opustit a zoufale hledal pomoc, náhodou potkal v Praze na ulici svého bývalého spolužáka Pavla Macháčka, který mu nabídl byt, poskytl své doklady a nosil potravinové lístky.
Pavel Macháček - dobové foto ze začátku války
Pavel Macháček - foto z roku 2008
Dvaadvacetiletý Pavel Macháček tehdy pracoval jako poštovní úředník, měl dívku a plánoval s ní dovolenou. Výzva německých úřadů k nástupu na nucené práce do Říše mu udělala čáru přes rozpočet. Ale jeho zaměstnavatel prohlásil, že ho nemůže postrádat.
Pavel MacháčekNarodil se 15. 8. 1921 v Praze, zemřel roku 2008. Za války ukrýval Jiřího Synka, známého pod pseudonymem František Listopad. Prošel Malou pevností v Terezíně, Flossenbürgem i pochodem smrti. Po válce vstoupil do KSČ a do armády, v roce 1970 vyhozen pro "politickou nespolehlivost". Krátce pracoval jako skladník, poté bezpečnostní a požární technik u Poštovní a novinové služby Zdroj: www.pametnaroda.cz |
Jediné, co mu chybělo, aby se vyhnul otrockým pracím v Německu, byl otisk "osvobozujícího" gestapáckého razítka v dokladech, který si měl vyzvednout na jedné pražské policejní stanici. Poštovní úřad mu ovšem nehodlal povolit odchod v době zaměstnání a Macháček nechtěl čerpat dovolenou.
Zavolal tedy Synkovi, který s doklady Macháčka vyrazil na policii. Úřednice otiskla razítko, když tu najednou zazvonil z vedlejší místnosti telefon. Jak se otočila a odešla telefonovat, Synka napadlo, že by bylo úžasné cenné razítko ukrást pro český domácí odboj. V okamžiku skončilo v kapse jeho saka a Synek utekl.
Až venku si uvědomil, co provedl svému zachránci Macháčkovi. Gestapo si pro poštovního úředníka přišlo ještě týž den.
Následovaly výslechy v Petschkově paláci a ve věznici na Karlově náměstí v Praze. Fyzické mučení, pěsti, kopání do tváře, když ležel nahý na zemi. Bití holemi a 'bejčákem'. A neustálé otázky: Kdo to razítko ukradl? Macháček mlčel, protože věděl, že by Synka i jeho samotného čekala jistá smrt. Zbytek války prožil ve věznicích a koncentračních táborech. Zažil Terezín i Flossenbürg, kde ho osvobodila americká armáda.
František Listopad Pravým jménem Jiří Synek, narozen 26. 11. 1921 v Praze. Básník, prozaik, překladatel, divadelní a televizní režisér. Studoval na pražské filozofické fakultě, za války žil jako účastník odboje v ilegalitě. Po válce spoluzakládal deník Mladá fronta, v němž řídil kulturní rubriku. Po únoru 1948 zůstal ve Francii. V roce 1959 odjel do Portugalska, kde dosud žije a pracuje. Byl mimo jiné ředitelem Národního divadla v Lisabonu. Zdroj: Wikipedia |
Následky výslechů nesl až do smrti. Zemřel v roce 2008 v sedmaosmdesáti letech - krátce po tom, co odvyprávěl svůj příběh lidem z Post Bellum. Nikdy Synkovi neodpustil, že ho zradil. "Listopad byl, abych tak slušně řekl, svérázný člověk. Když už byly mé doklady zapsané a stačilo vzít doklady a odkráčet, tak to razítko prostě ukradl," vyprávěl Macháček.
František Listopad dnes žije v Portugalsku a otázky, jak to bylo s razítkem, ho zaskočily: "Já jsem velmi opatrný a přesný na slova. Co se říká jen tak improvizovaně a není to připravené aspoň mentálně, vypadá podivně. V každém případě Pavel Macháček všechno, co říká, je pravda, ale věci jsou komplikovanější. Nebylo to tak jednoduché," vysvětluje nejasně.
Čím byly komplikované, nedokáže vysvětlit. Tvrdí, že se jednalo o kolektivní rozhodnutí jakési odbojové organizace, což je nedoložitelné.
František Listopad celý příběh zpočátku bagatelizoval argumenty, že nic není černobílé. Nakonec však přiznal, že ho Pavel Macháček zachránil a sám se obětoval. A dodal, že jeho slavné verše věnované "Pavlovi M." patří právě Pavlu Macháčkovi. Za své básně obdržel řadu ocenění.
Příběhy 20. stoletíPříběh Pavla Macháčka, muže, který na chybu Jiřího Synka doplatil mučením a koncentračním táborem, zmapovali dokumentaristé z Post Bellum. V neděli jeho strhující vyprávění odvysílá Český rozhlas - Rádio Česko v 10:05 v pořadu Příběhy 20. století. Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přítel Paměti národa. |
