Nečasova vláda za necelý rok existence přestála dvakrát hlasování o nedůvěře, které vyvolala opoziční ČSSD a čelila celodenní stávce odborářů v dopravě, kteří zastavili na 24 hodiny vlaky a v některých velkých městech omezili veřejnou dopravu.
Vláda prosadila malou důchodovou reformu, která čeká už jen na podpis prezidenta a bude znamenat zvyšování důchodového věku nad 67 let. V tolika letech půjdou do důchodu muži i ženy v roce 2041. Každý následující rok se bude věk odchodu do důchodu prodlužovat o další dva měsíce.
Zatím poslaneckou Sněmovnou prošla první část reformy zdravotnictví, která umožní rozdělit péči na standard a nadstandard. Za ten se bude připlácet.
Známky pro NečasePráci ministrů mohli čtenáři iDNES.cz známkovat do 27. června, do 12 hodin. Hlasování už skončilo. |
Koalice během roku řešila řadu skandálů a vnitřních krizí. Postupně z vlády odešli Pavel Drobil z ministerstva životního prostředí, Vít Bárta z Věcí veřejných z ministerstva dopravy a předseda VV Radek John nejprve z vnitra a pak úplně, když nepřijal pozici vicepremiéra pro boj s korupcí.
Všechny tři iDNES.cz zařadil na seznam ministrů, které můžete oznámkovat. Zejména Bárta a John ve vládě strávili mnohem více času než jejich nástupci Radek Šmerda na dopravě a Jan Kubice na vnitru.
Jak si vedli klíčoví členové vlády Petra Nečase?
Inspirací pro vaše známkování jak členů vlády, tak trojice, která již v průběhu roku odešla, může být stručná charakteristika premiéra a některých dalších klíčových ministrů, jak je vidí iDNES.cz.
Petr Nečas - vláda, kterou vede, působí dost nesourodě, ale přes četné spory nakonec zatím vždy v parlamentu prosadila, co si naplánovala. Nečasovi hodně nahrává výrazná početní převaha koalice ve Sněmovně, byť ji oslabily spory ve VV, které zmenšily klub této strany o tři členy. Premiér neuhnul odborům, když vyvolaly stávku kvůli reformám. Nemá příliš chuť měnit ministry, i když to původně sliboval. Hrozba prý zabrala a ti, kteří zaostávali, se podle premiéra polepšili.
Premiér Petr Nečas zhodnotil prvních 100 dnů vlády jako velmi úspěšné. (20.10. 2010)
Miroslav Kalousek - sice "jen" ministr financí, ale občas působí tak, že je nejen faktickým vládcem TOP 09, ale snaží se být dominantní figurou celé vlády a zastínit Nečase. Ještě víc bude v první linii, až se bude schvalovat jím připravená daňová reforma. Ta má znamenat konec superhrubé mzdy i některých daňových výjimek (jako na stravenky či režijní jízdenky pro zaměstnance drah).
Alexandr Vondra - původně byl nejvíc vidět v souvislosti se změnou zákona, podle níž už armáda nebude muset nakupovat přes zprostředkující firmy (jako třeba Omnipol), ale pak vše přehlušil skandál ProMoPro ještě z doby Topolánkovy vlády kvůli předraženému technickému zajištění českého předsednictví v Evropské unie. Sice nabídl demisi, ale to bylo jen gesto, Nečasův spojenec zjevně věděl, že nebude přijata.
Leoš Heger - působí velmi klidně a konsensuálně. Vyjednal smír s nemocničními lékaři, kteří hrozili, že kvůli platům odejdou pracovat do zahraničí v rámci akce Děkujeme, odcházíme a dali hromadně výpovědi. Dokonce ani David Rath z ČSSD se s Hegerem nehádá tak jako s bývalým ministrem Julínkem. Prošla mu ve Sněmovně zatím první část reformy zdravotnictví s připlácením za nadstandard. Občas musí řešit to, že jeho TOP 09 po něm chce razantnější řešení.
Jan Kubice - je ve funkci ministra vnitra poměrně krátce, dva měsíce. Bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, který na vnitru nahradil Radka Johna, se uvedl tím, že totálně vyměnil tým svých náměstků, k čemuž dostal volnou ruku od premiéra. Jednou z prvních zkoušek jeho politických schopností bude to, jak si poradí se skandálem kolem monitorování desítek telefonů významných lidí z politiky (například šéfa Ústavního soudu Pavla Rychetského), z byznysu či některých novinářů.
Karel Schwarzenberg - ministr zahraničí je ve vládě poněkud zastíněný svým stranickým kolegou Kalouskem. Jakékoli skandály se mu ale vyhýbají a stále má vysokou autoritu, kterou pomohl TOP 09, aby se dostala do parlamentu. Pozornost v poslední době budí hlavně některé jeho bonmoty - například když své stranické i koaliční partnery řešící spory v koalici označil za "paka".
Josef Dobeš - po několika koaličních krizích zůstal ve vládě ministr školství jako jeden z původních zástupců Věcí veřejných. A to i když měl původně skončit, protože byl dříve s Vítem Bártou v bezpečnostní agentuře ABL a Nečas chtěl vládu "deabelizovat". Zachránila ho Schwarzenbergova přímluva. Je prvním ministrem školství, který po letech odkladů dokázal prosadit, aby proběhly nové státní maturity. Nijak z něj nečiší nadšení pro školné na vysokých školách, na kterém se přitom koalice při sestavování vlády domluvila.
Jiří Pospíšil - ministr spravedlnosti se může pochlubit tím, že představil a poslal do parlamentu nový občanský zákoník. Dlouhodobě působí jako politik, který se nechce nechat vtáhnout do politických půtek a klade důraz na odborná témata. Nad justicí se ale znovu objevil stín, zda žalobci nekonají v politickém zájmu - to když se policisté a státní zástupci začali dohadovat, za jakých okolností byla zastavena "kauza Drobil", případ bývalého ministra životního prostředí, který vládu opustil kvůli podezření na chystané manipulování veřejných zakázek ve Státním fondu životního prostředí.
