"Archeologové také vykopali pozůstatky různých objektů a staveb z 10. až 16. století nebo zbytky pracoviště raně středověkých železářů, " řekl archeolog Národního památkového ústavu Jan Havrda.
Vědci výzkum zahájili v roce 2010 během první etapy rekonstrukce Klementina. Prozkoumali bývalou jezuitskou kolej v severovýchodní části areálu a její okolí, sklep pod Zrcadlovou kaplí a přípojky kanalizace, které byly raženy pod Mariánským náměstím a v Platnéřské ulici.
"Výzkum přinesl informace o nejstarším sídelním vývoji areálu. Byla potvrzena bohatá historie a odhaleny středověké sídlištní aktivity od desátého do šestnáctého století," uvedl Havrda.
Vědci objevili mohutné zděné konstrukce, dřevohliněné stavby nebo metalurgické pracoviště raně středověkých železářů. Odkryli také zbytky vydlážděných cest, jímky nebo studny.
Zajímavý nález archeologům vydala ražba tunelu pro kanalizační přípojku pod Mariánským náměstím, kde zdokumentovali šest raně středověkých hrobů datovaných do 12. století. Hroby náležely ke hřbitovu, který se nalézal u románského kostela Panny Marie Na Louži.
Archeologům se podařilo i doložit, že už ve 13. století došlo na sever a na západ od kostela k urbanistické změně, při které byl hřbitov výrazně zmenšen. Na jeho místě vznikla frekventovaná komunikace, kterou dokládá dlažba.
Vědci Mariánské náměstí považují za mimořádně archeologicky významné místo. Jeho plocha totiž nebyla v minulosti výrazně porušena stavebními pracemi. Několikametrové historické nadloží tak obsahuje pozůstatky románského kostela, domů, komunikací i pohřebiště.
"Zdejší terény obsahují unikátní informace a doklady o životě obyvatel Prahy od raného středověku do současnosti," poznamenal Havrda. Místo proto považuje za hodné památkové ochrany.
Ve středověku vypadalo náměstí jinak
Lokalitu archeologové zahrnuli na seznam významných archeologických ploch v Pražské památkové rezervaci, které je nutné v maximální míře chránit před velkoplošnými zemními zásahy.
Vedení Prahy přitom uvažuje o celkové rekonstrukci náměstí. V jeho podzemí by podle představ architektů mělo vzniknout parkoviště a na povrchu malý rybníček. Projekt je nyní kvůli finančním důvodům odložen.
Mariánské náměstí mělo v minulosti podle Havrdy zcela jinou podobu. V jeho jižní polovině se nacházel kostel Panny Marie Na Louži se hřbitovem. Kostel, který byl postaven ve 12. století a byl v té době centrem raně středověké osady Na Louži, později byl jedním z významných pražských farních kostelů.
Zbourán byl v roce 1791. Jeho podoba je známa z několika vyobrazení, dochovaly se též bourací plány stavby.
Archeologové v poslední době objevili významné pohřebiště také na stavbě tunelového komplexu Blanka. Tamní hroby pochází z konce 9. až první poloviny 10. století, tedy počátků českého státu (více čtěte zde).
