Senát novelu dolní komoře vrátil s poukazem, že návrh, který zvyšuje poplatky za civilní spory, naruší právo chudších lidí na spravedlivý soud.
Soudní poplatkyNovela do státní kasy přinese 300 až 400 milionů korun ročně. Justice ročně vyjde stát na deset miliard korun, změna by tedy pomohla úsporám. Poplatky se neměnily deset let, zatímco platy rostly. Opozice argumentuje tím, že každý má mít právo na spravedlivý proces. Zákon nicméně počítá s možností žádat o snížení či odpuštění poplatku. Kolik se má platit:
Zdroj: ČTK |
Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová pak dala hlasovat, přičemž na přehlasování senátního nesouhlasu bylo třeba 101 hlasů "ano".
Jenže pro jich bylo jen 34 a v koaličním táboře zavládla panika. "Zmatečné," slyšely mikrofony jednu z poslankyň, která nevěřícně sledovala informační tabuli. "To jsem tedy hlasovala blbě," povzdechla další. "Já myslím, že bylo jasné, o čem se hlasuje, ne?" namítl jiný poslanec. (audiozáznam na webu Sněmovny si poslechněte zde)
Špatně přitom hlasovalo mnoho zástupců vládních stran. V ODS se do kýženého "ano" napoprvé trefilo jen 16 poslanců ze 48 přítomných. Za TOP 09 byla dokonce jedinou pozornou poslankyní Patricie Kotalíková.
"Nebylo vám jasno, o čem hlasujete? Já už to ale lépe přečíst neumím," divila se šéfka Sněmovny Němcová. Ovšem i ona napoprvé podle webu Sněmovny hlasovala "ne" (viz výsledky prvního hlasování). Pozornější byli zákonodárci ČSSD a VV, kterých se spletlo jen pár z každé strany.
Zaúřadoval "princ Drsoň"
Nakonec se o slovo přihlásil premiér. "Hlasoval jsem pro, na sjetině mám proti, zpochybňuji hlasování," prohlásil po vzoru cimrmanovského prince Drsoně, jehož krédem bylo pozorovat a v pravou chvíli se do věcí vložit.
Námitku poslanci uznali a Němcová tak vyhlásila, že se bude hlasovat "o návrhu Senátu na zamítnutí tohoto návrhu zákona". Z toho ale byli poslanci nesví a opět začali mumlat. Šéfka Sněmovny tedy nechala jednoduše hlasovat, zda poslanci se zvýšením soudních poplatků souhlasí, či nikoliv. Napodruhé už se potřebné hlasy našly (viz výsledky druhého hlasování)
Jediní zákonodárci "ve střehu" byli komunisté. Ani napodruhé nemusel jediný z nich hlasovat jinak než při prvním hlasování.