"Nejčastěji se k uplácení v Česku využívají prostředky na takzvanou nadstandardní reprezentaci čili uplácení formou darů či zážitků, velmi často jde ovšem o přímé úplatky formou provize ze získané zakázky," uvedl Tomáš Kafka z oddělení investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young pro Českou republiku.
Podle něj se provize pohybuje podle velikosti zakázky mezi pěti a patnácti procenty z její ceny. "Selskými počty se dostaneme k tomu, že aby někdo mohl dát takový úplatek, musí o tolik procent prodražit zakázku. Navíc i po odečtení úplatku na tom musí mít zisk, což znamená, že celá řada projektů je předražena o desítky procent," upozornil Kafka.
To ostatně včera na Zlaté koruně připustil i premiér Petr Nečas, jehož vláda si dala za úkol omezení korupčního prostředí. "Míra korupce má na českou ekonomiku dopad ve výši dvou procent hrubého domácího produktu,“ uvedl předseda vlády. To znamená, že na korupci v Česku připadne zhruba 72 miliard korun.
"Jen orgány veřejné správy ročně vypíší zakázky za půl bilionu korun. Kdyby cena zakázek poklesla o pět procent, ušetřili bychom 25 miliard korun, což je mimochodem ekvivalent rozpočtu vlády na vědu, výzkum a inovace," dodal Nečas.
K potlačení úplatkářství ve veřejné sféře podle něj má pomoci přijetí 58 protikorupčních opatření, jež si jeho kabinet vytyčil jako své priority. Prozatím jich zrealizoval 18.
Mezi ně patří například posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu až na úroveň obcí či novela zákona o státních zakázkách, která už ve Sněmovně prošla prvním čtením. Nečas připomněl, že na poslance čeká i finální čtení zákona, který umožní postihovat kromě fyzických osob i firmy, a nově se má zavést i schvalování státních zakázek nad 300 milionů korun všemi členy vlády.
Podnikatelé: Uplácíme, protože musíme
Šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák je k opatřením vlády prozatím skeptický. "Mezi našimi členy převládá pocit, že žádné změny zatím nepřišly. Zhruba třetina námi oslovených manažerů uvádí, že si nedovede představit získání zakázky bez úplatku. Ve stavebnictví tento podíl převyšuje dokonce 40 procent," upozornil Hanák.
"Kvůli tomu, že korupce je běžnou součástí byznysu, podnikatelům ani nic jiného nezbývá," dodal. Za svaz apeluje na to, aby se namísto přijímání nových zákonů spíše zlepšila vymahatelnost těch stávajících - tedy práce policie při odhalování hospodářské kriminality.
S tím souhlasí i ekonom Valtr Komárek: "Myslet si, že česká korupce je řešitelná záplavou předpisů a zákonů, je obrovská naivita." Přirovnal to k bojování zákony proti narkomafii, což označil za "dobrý žert".
Podle Ernst & Young jsou čeští podnikatelé co do ochoty uplácet na špici v Evropě. Před námi jsou jen Řekové, Rusové, Turci a Rumuni. "Nejpoctivější" jsou naopak Francouzi, Norové a Poláci.
