Pentagonské dokumenty mnozí dosud označují za nejsenzačnější únik vládních materiálů v amerických dějinách. Před čtyřiceti lety se o něj postaral nespokojený pracovník Pentagonu Daniel Ellsberg.
Pentagonské dokumentyPodívejte se na odtajněné texty, které zacloumaly Bílým domem |
Noc co noc si bral ze sejfu utajované dokumenty, pořizoval jejich kopie a ráno je opět vrátil na své místo. Materiály potom předával novinářům prestižního amerického listu The New York Times.
Ti otiskli první ze série článků, za kterou později dostali Pulitzerovu cenu, 13. června 1971. A právě u příležitosti čtyřicetiletého výročí se Národní archiv rozhodl zpřístupnit celý dokument pro dnešní mladou generaci.
Odtajněný dokument přináší i nová fakta
Většina ze sedmi tisíc stran textu už před čtyřiceti lety prošla rukama amerických novinářů, ale podle listu The Daily Telegraph jsou odhalené i některé dříve neodtajněné sekce.
Týkají se například toho, jak Američané trénovali vietnamskou armádu. Poprvé spatřily světlo světa i statistické výzkumy z let 1965 až 1967. Historické dokumenty také usvědčují Bílý dům ze lží.
Novináři v The New York Times kontrolují stránku, která pojednává o Pentagonských dokumentech.
Prezident Lyndon Johnson hovoří k americkým jednotkám v Jižním Vietnamu.
Prezident Richard Nixon (vlevo) se baví se svým poradcem Henry Kissingerem, který se právě vrátil z tajné schůzky s Vietnamci v Paříži.
Budoucí americký prezident Lyndon Johnson například v prezidentské kampani v roce 1964 Američanům sliboval, že vietnamskou válku nebude rozšiřovat do dalších zemí. Pak ale tiše rozhodl o zásahu amerických jednotek v Kambodži i Laosu.
Johnson podle Pentagonských dokumentů porušil i svůj slib, že nebude do bojů posílat americkou pěchotu. Generálům přitom vydal rozkaz poslat na bojiště pěšáky v roce 1965, aniž uvědomil své poradce.
Pentagonské dokumenty zažehly válku médií s vládou
Série článků v The New York Times na začátku sedmdesátých let zažehla zatím nejostřejší válku mezi médii a americkou vládou. Tehdejšímu prezidentovi Richardu Nixonovi se podařilo získat soudní rozhodnutí, které zakazovalo publikaci dokumentů.
Jenže americký nejvyšší soud o pár dní později rozhodnutí zrušil s tím, že tisk má podle americké ústavy právo publikovat uniklé materiály. Se soudy se potýkal i sám Ellsberg, který byl obviněný z krádeže a spiknutí a jemuž hrozilo 115 let vězení.
Při procesu se ale ukázalo, že Nixonovi muži, zodpovědní i za Watergate, vyloupili a odposlouchávali i byt Ellsberga a jeho psychiatra, aby muže zdiskreditovali. Soud ho nakonec zprostil obžaloby.
Minulý týden se Ellsberg podivil, proč trvalo zveřejnění dokumentů tak dlouho. "Důvodem jsou jasně domácí politické důvody, a ne národní bezpečnost," poznamenal Ellsberg.
