Právník Václav Pavlíček zpochybňuje rozhodnutí městského soudu v Praze o zákazu stávky. Důkazem je podle něj prohlášení ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila a premiéra Petra Nečase, že vláda do půl roku připraví úpravu zákona o stávce, aby zajistila alespoň nejdůležitější minimum služeb i v době stávky.
Byl zákaz městského soudu v Praze správný?
Už to, že vláda chtěla urychleně vydat příslušný zákon, svědčí o tom, že soud nerozhodl správně. Byl aplikován zákon, který se na to nevztahuje a ani vztahovat nemůže, protože řeší spor mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. A tady jde o spor mezi státem a zaměstnanci představovanými odborovou organizací. Ale myslím, že si toho byly vědomy obě strany. Tato situace je popsána i v učebnici na fakultě.
Václav PavlíčekVedoucí katedry ústavního práva právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je znám také jako odborník na Benešovy dekrety a přední český konstitucionalista (vláda lidu prostřednictvím ústavy). |
Nastala podobná situace, tedy stávka z jiného důvodu než zvyšování platů, již dříve?
K velmi podobné situaci došlo v roce 1997, kdy proběhla také stávka v dopravě. Zákon o stávce z jiných důvodů než na základě kolektivní smlouvy už tehdy připravovalo ministerstvo práce.
Proč vláda nevydala zákon už tehdy?
Po odeznění problému to nejspíše přestalo být aktuální. Měli také jisté problémy při řešení. Souviselo to jistě také s tím, že brzy skončila vláda Václava Klause.
Do jaké fáze se příprava zákona tehdy dostala?
Skončilo to někde na ministerstvu. Byly už hotové expertizy. Vláda samozřejmě měla problémy s prosazováním u odborářů. Stávka má také určité limity, například na mezinárodní úrovni - to se také nepodařilo dořešit. Nicméně zákon musí ležet někde na ministerstvu, čehož si je vláda zřejmě vědoma, když se snaží o urychlené prosazení.
