Zemětřesení o síle devět stupňů mělo ohnisko v oceánu 130 kilometrů východně od přístavu Sendaj a ostrov Honšú posunulo o 2,4 metru. Otřesy pocítili i obyvatelé 300 kilometrů vzdáleného Tokia. Varování před tsunami platilo pro celé Tichomoří a vlna si vyžádala jednu oběť i ve vzdálené Kalifornii.
Zemětřesení a tsunami si zatím vyžádalo 15 373 mrtvých a 8200 lidé úřady stále pohřešují. Přes pěti tisíc lidí utrpělo zranění. Asi 100 tisíc lidí se stále nachází v evakuačních centrech.
Třetí největší ekonomiku světa postihla nejhorší krize od druhé světové války. Náklady na obnovu země odhadla japonská vláda až na 310 miliard dolarů (5,4 bilionu korun). Ztráty v průmyslu způsobilo mimo jiné uzavření továren a rafinerií v důsledku odstávek proudu a zastavení produkce závodů, především automobilek.
Tsunami poškodilo chladicí systémy tří elektráren, situace se nejvíce vyhrotila ve Fukušimě 1, kde začala unikat radiace. Havárie je jednou z nejhorších v historii, japonská agentura pro jadernou bezpečnost 12. dubna zvýšila její závažnost na nejvyšší - sedmý stupeň škály INES (dosud byl tento nejvyšší stupeň udělen jen katastrofě v Černobylu).
Z okruhu 20 kilometrů od Fukušimy 1 bylo evakuováno na 70 tisíc lidí, od 21. dubna platí do této oblasti zákaz vstupu. Minulý týden naměřil robot v budově prvního reaktoru rekordní úroveň radiace 4000 milisievertů za hodinu.
Podle společnosti TEPCO v elektrárně nadále zůstává přes 100 tisíc litrů vysoce radioaktivní vody. Práce na stabilizaci reaktorů nadále pokračují. Radioaktivita se u elektrárny objevila kromě moře i v pitné vodě a rostlinách, kontaminace ale bezprostředně neohrožovala lidské zdraví.
Nepatrné a zdraví neohrožující množství radioaktivních prvků bylo dva týdny po zemětřesení naměřeno v Tichomoří, Severní Americe a na Islandu, stopové množství radioaktivity se objevilo i na území Česka, ve Švédsku, Finsku, Polsku a Bulharsku.
Společnost TEPCO v dubnu představila plán řešení jaderné krize, který předpokládá stabilizaci situace do devíti měsíců a začala s vyplácením odškodného evakuovaným. Každá domácnost dostane pro začátek milion jenů (200 tisíc korun).
Japonsko po havárii upustilo od dosavadního plánu zvýšit podíl jaderné energie na energetickém mixu v zemi ze současných 30 na 50 procent do roku 2030 a kvůli hrozícímu zemětřesení zavřelo jadernou elektrárnu Hamaoka. Svět většinou reagoval na havárii ve Fukušimě kontrolou svých jaderných reaktorů a posouzením plánů na rozvoj jaderné energetiky.
Německá vláda ale schválila uzavření všech jaderných elektráren do roku 2022, ukončit provoz v pěti svých jaderných elektrárnách chce do roku 2034 také Švýcarsko.