Nikdy jsem se zbraněmi neobchodoval, tvrdil vždy Šťáva, podle kterého jsou to jen pomluvy. Podle záznamů tajné policie si ale v červenci 1988 v kanceláři Omnipolu, kde právě dohadoval prodej desítek tanků pro Irák, postěžoval, že se Izraelci pokusili v Monaku zabít jeho spolupracovníka kvůli kšeftům se zbraněmi pro Egypt. A v USA zase zatkli jeho zaměstnance za vývoz embargovaného materiálu.
Šťáva mluví o svém obchodu se zbraněmi"Slyšel jsem o sobě věci jako z bondovky. Pašoval jsem plazmu jako mražený ovocný džus, vyvážel jsem drogy, zbraně, bral jsem krev vězňům v NDR, kšeftoval jsem s nakaženou krví – jenomže nic z těch nesmyslů se nikdo nenamáhal dokázat." (rozhovor Šťávy se sebou zaslaný médiím po prodeji firmy Diag Human) "Mohl bych stejným způsobem prokázat neprofesionalitu Vašich novinářů i ve zbývající většině textu na zmíněné straně MFD ze 16. června 2004. Mohl bych se rozčilovat nad tím, že pan Kmenta s paní Riebauerovou tvrdí, v rozporu se skutečností, že jsem před rokem 1989 "dojednával obchody se zbraněmi". Ani ve svazcích, které na mne vedly STB a Stasi, jsem nic podobného nenašel. (Jsem ochoten Vám osobně svůj svazek ukázat)." (otevřený dopis Šťávy MF DNES) |
Redakce čerpá ze svazku, který vedla XI. správa SNB, tedy Státní bezpečnost. Svazek byl nepřístupný, aby neohrozil zájmy České republiky. Archiv bezpečnostních složek ho na žádost historiků nedávno zpřístupnil. "Jde o objektový svazek na podnik zahraničního obchodu Omnipol. V něm je na několika místech zmiňováno jméno Josef Šťáva," řekl iDNES.cz historik Prokop Tomek.
Informace ve svazku pocházejí od informátorů StB nebo z oficiálních záznamů Omnipolu o jednáních s cizím státním příslušníkem. Redakce se snažila získat i stanovisko Josefa Šťávy prostřednictvím advokáta Jana Kalvody, ale dosud neúspěšně.
Od léků ke zbraním
Šťáva v Československu studoval zemědělskou školu a v roce 1970 odešel do Švýcarska. V roce 1979 získal zpětně povolení k vystěhování a tím svou emigraci zlegalizoval. Právě díky tomu pak mohl jako obchodník jezdit do ČSSR. V komunistickém Československu měly zahraniční obchod na starosti tzv. podniky zahraničního obchodu. Ten "speciální" se zbraněmi pak Omnipol.
Podle materiálů StB se poprvé Šťáva setkal s obchodníky Omnipolu v únoru 1986. Jeden z dokumentů z té doby je nadepsán: Josef Šťáva, Švýcarsko - zájem o dodávku munice pro Argentinu. Obchodník tehdy pro Omnipol podle tohoto dokumentu dohadoval dodávku české raketometné munice. Obchod nakonec padl, podle Šťávy kvůli personálním změnám v argentinské armádě. Ihned ale nabídl další: výstavbu továrny na výbušniny v Libyi, kterou by financovala francouzská firma.
Na další návštěvu do zasedačky číslo 12 v budově Omnipolu si přivedl partnera Hermana Schmidta. Ten předložil lidem z Omnipolu zájem Egypta na dodávku min ráže 60 mm, 81 mm a 120 mm, které sice měl platit Egypt, ale skončily by v Iráku (ten byl právě v dlouhé válce s Íránem). Omnipol ale dvojici nabídl jen zkušební dodávku s tím, že se uvidí.
Kouzlo obchodu se zbraněmi spočívá v tom, že lze prodávat oběma válčícím stranám. Šťáva se tak obratem vrátil do Omnipolu a předložil nabídku íránské firmy, kterou získal jeho společník Schmidt, na nákup munice, protiletadlových řízených střel a raketometů.
"Předložil dopisy obsahující poptávku a dotazoval se, zda by Omnipol mohl zajistit předání nabídky," uvádí dokument ze 4. prosince 1986 podepsaný náčelníkem 5. odboru XI. správy SNB Michalem Sidorjakem.
Jednou za měsíc v Omnipolu
Štáva byl celou dobu svého obchodování emigrant a jako takový musel opakovaně žádat povolení k cestě do ČSSR. Kvůli tomu se o něj zajímala správa pasů a víz. Jeho obchody a kontakty mu ale pomohly. Omnipol mu potvrdil, že do ČSSR jezdí každý měsíc za obchodem. Pracovník StB, konkrétně XI. správy SNB, na jednom z dokumentů uvedl, že "Šťáva je v obchodním styku na PZO Omnipol a jeho příjezdy do ČSSR jsou v obchodním zájmu uvedeného PZO". A na peníze slyšeli i komunisté.
O rok později si už XI. správa StB chce na Šťávu zavést speciální svazek Stein. "Jsou u něho zjišťovány rozsáhlé styky na překupníky speciálu (zbrojní materiál - pozn. red.) v Evropě, Asii a arabských zemích na osoby blízké vládním a vojenským kruhům," uvádí návrh na zavedení svazku.
Od roku 1987 je obchodník Šťáva na dokumentech uváděn jako ředitel firmy Diag Homan AG (nikoli Human - poz. red.) V témže roce například tlumočí Omnipolu zájem Egypta o nákup 200 obrněných transportéru. Dodávka měla proběhnout skrytě přes Indii. Štáva sliboval, že je schopný zajistit i oficiální požadavek Indie, který by vše kryl. Jeho firma by ale s Omnipolem uzavřela smlouvu o placení.
O rok později Šťáva nabídl Omnipolu výstavbu továrny na munici v Albánii. Sám totiž už dříve obchodoval se švýcarskou firmou Nobel Chematut, která měla o tento obchod zájem. Kvůli embargu ale musela projekt vzdát. Šťáva tak předložil plán, jak vyhovět oběma firmám. Omnipol měl zajistit stavbu a další zařízení už by zajistili Švýcaři.
"NC (Nobel Chematut) by dále vystupoval jako konzultant, DIAG jako kontraktor, Omnipol jako /sub/dodavatel. Předmětem dodávky by byl projekt a technologie. Program - dělostřelecká munice a příp. výroba příslušných prachů pro zbraně ráže 37-152 mm sovětské resp. čínské provenience. Placení - stejně jakou dosud v CHF za hotové," píše StB.
V témže roce Šťáva také nabídl zprostředkovat prodej desítek tanků T-72, které měly přes maďarský podnik zahraničního obchodu nejdříve putovat do Egypta a pak do Iráku. "Šťáva uvedl, že v současné době by měl finanční prostředky na 10 ks objektů, v příštím kvartále na 16 ks a na zbytek v průběhu letošního roku," popisuje StB informace od svého pramene.
Jestli se uvedené transakce uskutečnily, dochované dokumenty neříkají. Rozhodně ale svědčí o tehdejším Šťávově zájmu dostat se do mezinárodního byznysu se zbraněmi.