Sálihovo postavení v čele jednoho z nejchudších arabských států se začalo drolit letos koncem ledna, kdy v zemi vypukly demonstrace za jeho odstoupení. Sálih poté oznámil, že nebude kandidovat v příštích volbách v roce 2013. Za iniciátory nepokojů v arabských zemích vzápětí označil Izrael a USA, později i al-Káidu.
Po zásahu proti demonstrantům 18. března, kdy v San´á zemřelo 52 lidí (za útokem údajně stáli přívrženci vládního režimu), vyhlásil Sálih výjimečný stav a odvolal vládu. Na stranu opozice se ale postavilo několik generálů, velvyslanců či vůdce významného kmene Hašídů, ke kterému Sálih sám patří.
Sálih odmítá odstoupit
Sálih poté opakovaně odmítl podepsat plán Rady pro spolupráci arabských zemí Perského zálivu (GCC) o předání moci, což vedlo k vyostření protestů, které si od února vyžádaly na 350 obětí. V pátek na něj povstalci zaútočili přímo v prezidentském paláci a zranili ho.
Jemenští rebelové zaútočili na prezidentaPři útoku na mešitu v prezidentském paláci zranili i další politiky |
Šíitský muslim Alí Abdalláh Sálih se narodil 21. března 1946 (někdy uváděno 1942) v městečku Bajt al-Ahmar v oblasti San´á. Údajně vychodil jen několik tříd náboženské základní školy a podle legendy se živil jako pastevec koz.
Ve 12 letech nastoupil vojenskou službu a vstoupil do služeb královské armády, v roce 1962 se ale zapojil do hnutí mladých důstojníků, které svrhlo monarchii.
Rychlý postup v armádě a podpora jemenských mudžáhidů
V armádě postupoval velmi rychle, v roce 1975 se stal velitelem táizzského vojenského okruhu. Po zavraždění prezidenta Jemenské arabské republiky (severní Jemen) Ahmada Husajna Ghášimího v červnu 1978 byl 17. července 1978 zvolen prezidentem severního Jemenu.
V 80. letech podporoval Sálih, který je roku 1982 vůdcem vládnoucího Všeobecného lidového kongresu (GPC), jemenské mudžáhidy bojující v Afghánistánu proti Sovětům, po jejich návratu je využíval k útokům na komunistický režim v jižním Jemenu.
Protesty v Jemenu |
Jeho cílem bylo vždy sjednocení země, což se mu podařilo 22. května 1990, kdy se stal prezidentem sjednocené země (znovu zvolen byl nepřímo v roce 1994 a pak v přímých volbách v letech 1999 a 2006).
Podporoval Saddáma Husajna
V srpnu 1990 podporoval iráckého prezidenta Saddáma Husajna při jeho obsazení Kuvajtu, čímž si vysloužil velkou nelibost mezi arabskými státy, Saúdská Arábie kvůli tomu vypověděla ze země na 700 tisíc Jemenců.
Sálih se snažil v zemi prosadit demokracii včetně politické plurality, svobody sdělovacích prostředků či svobodných parlamentních voleb.
Po sjednocení země v květnu 1990 se nicméně musel potýkat s řadou problémů. Například v letech 1995-1998 vedla země vítězný spor s Eritreou o ostrovy v Rudém moři, v roce 2000 ukončil Jemen letitý pohraniční spor se Saúdskou Arábii, v zemi byli často unášeni zahraniční turisté a islamisté zde uskutečnili několik teroristických útoků.
Největším posledním konfliktem pak byl boj s radikálními šíitskými povstalci na severu země v letech 2004 - 2010, který si vyžádal stovky lidských životů a domovy muselo opustit kolem 250 tisíc lidí.