"Uděláme tam nový betonový plot mezi školkou a romskou komunitou a další u bytovek, abychom eliminovali hluk a omezili to znepříjemňování života občanům, kteří tam žijí," citoval slovenský list Pravda primátora města Milana Mazúra.
Kritiky za oddělení občanů se nebojí. "Není to segregace. Je to požadavek občanů kvůli jejich bezpečnosti," vysvětloval s tím, že v místě je čím dál víc Romů.
Matiční uliceAsi nejznámějším případem stavění zdi s cílem oddělit Romy od ostatních obyvatel se v ČR stala v roce 1999 výstavba betonového plotu v Ústí nad Labem. Stavba byla odstraněna po šesti týdnech na nátlak vlády a po protestech českých i zahraničních ochránců lidských práv. |
Ti podle listu začali v jedné z vrúteckých ulic přibývat poté, co se u nádraží zbouraly někdejší bytovky pro pracovníky drah. V pěti domcích a třech unimobuňkách se teď tísní přes dvě stovky lidí.
"Je to problematické místo, kde se seskupují Romové i z jiných částí republiky, zejména z východu," poznamenal Mazúr.
Poblíž nádraží stojí mateřská škola, domov důchodců a další bytovky. Někteří penzisté si stěžovali, že jim Romové nadávají, plivou na ně a pod okny dělají nepořádek. Romská komunita chystanou výstavbu dva metry vysoké zdi naopak kritizovala.
Zdi stojí i jinde na Slovensku
Podobné zdi, které romské organizace v minulosti označily za projev segregace, vyrostly i v obcích Ostrovany a Lomnička, v Šečovcích nebo v Trebišově a Michalovcích. Na Slovensku žije podle odhadů několik set tisíc Romů, k etniku se však hlásí jen část z nich. Slovensko si dosud nedokázalo poradit s osadami, kde mnozí Romové žijí v nevyhovujících hygienických podmínkách.
