Před dvaceti lety stanul na Everestu první Čech. Sulovský vzpomíná v Itálii

Rok 1991. 17. květen. 16:25 hodin. Dnes je tomu přesně 20 let, co Leopold Sulovský stanul na nejvyšším bodě planety, na 8 848 metrů vysokém Mount Everestu. Stal se prvním Čechem, který to dokázal. Výročí úspěchu si stále aktivní horolezec připomíná v Itálii.

Rodák z Nového Jičína odjel mezi horolezce, v jejichž výpravě tehdy byl. "Dostal jsem pozvání do vesnice Bieno, odkud většina členů výpravy pochází," řekl Sulovský, který do italských hor vyrazil včera i s manželkou. "Už se těším, až se s chlapama po deseti letech uvidím, protože spoustu kontaktů jsem ztratil. Jsem moc rád, že mě pozvali."

Leopold Sulovský

Jeden z nejlepších českých horolezců se narodil v roce 1954 v Novém Jičíně, žije v Ostravě. Kromě Mount Everestu vylezl i na osmitisícové Dhaulagiri, Makalu a Čo Oju.
Prvovýstupem v severní stěně vylezl v roce 1981 na Nanda Devi (7 816 metrů). Za zdolání Everestu, které je považováno za nejhodnotnější český výstup na nejvyšší horu světa, získal titul Horolezec roku. Ten obdržel i v roce 1993 za výstup na Makalu (8 481 m).
Roku 1996 získal titul Výstup roku za tři vrcholy za 30 dní - Island Peak (6 173 m), Ama Dablam (6 812 m) a Pumori (7 145 m). Vše alpským stylem.

V Bienu, na kraji údolí Valsugana, to bude velká sláva. "Italové si to umějí užít. Připraví upomínkové předměty, budou promítat film. Bude to fajn." Leč chybět bude Battista Bonali, s nímž Sulovský nahoru vylezl. Dva roky poté italský horolezec zahynul na Huascaránu.

Co se před dvaceti roky na Mount Everestu dělo? Viditelnost byla špatná, ale nefoukal vítr. Mráz dosahoval 40 stupňů Celsia. Sulovský Ušel dvanáct patnáct kroků a dvě tři minuty se vydýchával.

Italská výprava, jejímž byl členem, uspěla na druhý pokus. Bylo to 17. května 1991 v 16:25 hodin. Na vrcholu Sulovský stanul s Battistou Bonalim. Jako první se pokusili dostat nahoru Fausto di Stefani, který už měl na kontě devět osmitisícovek, a Juliano de Marki.

Jenže di Stefaniho ve výšce 8 350 metrů sklátily střevní potíže. Di Stefanimu přestaly fungovat ledviny a měl omrzlé ruce i nohy. Šlo mu o život. Kamarádi ho museli dostat do pátého výškového tábora.

Leopold Sulovský začínal jako kluk na skalách ve Štramberku.

Leopold Sulovský našel fixní lana po americké výpravě, s jejichž pomocí nemocného horolezce stahovali dolů.

"To byla samozřejmost, udělal by to každý," odmítl Sulovský, že by šlo o hrdinský čin. Na záchraně di Stefaniho se podílela i švédská expedice.

Trasa Sulovského výstupu na Mount Everest.

Kuřácký mýtus

K výstupu Leopolda Sulovského na Mount Everest se váže i jeden mýtus. A to, že si na vrcholu coby vášnivý kuřák zapálil...
"Pravda je taková, že mi ve výše 8 400 metrů cigarety došly," vzpomněl si. "Z úcty k vrcholu bych si na něm nedovolil kouřit, ale byl jsem tam tři čtvrtě hodiny, protože jsem čekal na Battistu Bonaliho. Je tak možné, že bych to nevydržel, kdybych měl cigarety.
Dnes už to nehrozí, Leopold Sulovský přes 10 let nekouří.

Zdržení přišlo Sulovskému vhod, protože se po přechozené chřipce stihl dát do pořádku a s Bonalim vytvořili další cílové družstvo.

"Je fakt, že nevím, kde ten vrchol může být," popisuje závěrečný výstup v knize Horolezec Leopold Sulovský. "Vylezeš stěnu a najednou máš nad sebou pás skal a nevíš, jak vylezeš nahoru."

Sulovský se nahoře, když čekal na Bonaliho, potkal s novozélandským horolezcem, přičemž setkání vylíčil takto: "Pískám na něj, jenže on se neozývá, jenom sedí. Sice se na mě podíval, ale dál nic. Myslel jsem, že když se setkám s někým na Everestu, že to bude něco..."

Leopold Sulovský na skálách na Kružberku

Po návratu Sulovský řekl: "Na Everest bych už nešel. Mám k němu úctu, byl jsem tam dvakrát, jednou jsem ho vylezl, za což jsem mu poděkoval." Poprvé se o výstup pokoušel v roce 1987.

Sulovský má rád menší expedice bez nosičů, bez kyslíkových přístrojů. Láká ho atmosféra, prostředí hor. "Je to jako droga," říká. A velkou roli podle něho hraje psychika. "Když ji nemáte, můžete na tom být fyzicky sebelépe a je vám to k ničemu."

Sulovský: Lákají mě prvovýstupy, nejradši mám Himálaje

Jaké to je být úplně prvním Čechem, který vystoupil na nejvyšší horu světa? "Příjemné," řekl Leopold Sulovský, který byl členem italské expedice vedené Orestem Fornem. "Hlavně mi to pomáhalo, když jsem sháněl peníze na další akce. První Čech na Everestu zní dobře."

Co se vám dnes vybaví, když se řekne Mount Everest?
Pohodová akce. Když jsem dostal tu šanci, byl jsem nabuzený, šťastný, maximálně připravený. Bylo to na jaře 1991 a rok předtím, na podzim, jsem stanul na své první osmitisícovce Dhaulaghiri. Všechno jsem měl natrénované. Připravený na maximum. Měl jsem štěstí, že mě to potkalo v té nejlepší kondici.

Takže vám nevadí, že už navždy budete spojovaný s Mount Everestem, byť máte na kontě i další hodnotné výstupy?
Ne, vůbec. Byl to zlom v mé horolezecké kariéře. Poznal jsem, jak funguje organizace takové velké akce, takže i z toho pohledu mi to dost dalo. Tam jsem začal přemýšlet, že bych zkusil něco připravit i sám. A sponzoři pak slyšeli na projekty, s kterými jsem za nimi přišel. Mohl jsem vyrazit na další osmitisícovky.

Kterého výstupu si nejvíce vážíte?
Právě toho Everestu. Už kvůli lehkosti celé akce, i když jsme lezli i těžší věci, třeba Nanda Devi v roce 1981. To jsme ale byli trochu blázni. Měl jsem 27 roků, byl jsem nadržený na cokoliv, ale ještě jsme s dalšími kluky nebyli připraveni na tak vysoké hory.

Máte nějakou vysněnou horu, na kterou byste chtěl ještě někdy vylézt? Pořád mě lákají prvovýstupy. Za jedny prachy je to pikantnější, ale že bych měl nějaký sen, který jsem si nesplnil, to nemám. Mám rád prostředí Himaláje, hned bych tam zase jel.

Takže, kdyby vám někdo dal vybrat, do kterého pohoří vyrazíte, bude to Himálaj?
Ano, ale klidně bych znovu jel i na Aconcaguu (nejvyšší hora Argentiny - 6 960 metrů) nebo i někam na sever Ameriky, na Aljašku, na Mount McKinley. Ale nesmí to být normální cestou, tam už je strašně moc lidí, je to takové masové.

Ale stále více lidí leze i na Everest. Kam se horolezectví za 20 let posunulo?
Pořád jsou na světě blázni, kteří lezou i velice těžké věci ve vysokých nadmořských výškách jednoduše, čistě. Přibylo však komerčních expedic. Lidé poznali, že si mohou koupit Everest nebo aspoň tu možnost dostat se tam.