"Stav malého samečka je stále velmi nejistý. Prochází mnoha rychlými změnami, kdykoli se tak jeho stav může změnit k lepšímu i horšímu. Ani náhodou se nedá říct, že by už bylo vyhráno. Jeho stav je ale stabilizovaný," popisuje ředitel zoo Petr Čolas.
Sameček ještě před pár hodinami doslova bojoval o život. Samice ho přestala kojit a slůně odmítalo speciální umělou výživu, kterou pro něj zoo nechala vyrábět.
Přitom ještě v pátek vládla ve sloninci relativně pohoda. Vypadalo to, že návštěvníci zahrady už tento týden budou znovu moci vstoupit do pavilonu, který je zavřený od 11. března. Tehdy se tam narodilo první ze dvou slůňat - sameček.
Sloní sami Vishes měnila jednu ze svých stoliček. Vypadla jí v úterý ráno.
Sloní samička velmi rychle roste, pochvalují si v Zoo Ostrava.
Stav sloního samečka je stále velmi nejistý.
Ošetřovatelé slonů už zvířata začali pomalu zvykat na cizí lidi - dovnitř směli pracovníci zoo a poprvé i novináři. Ředitel zoo ale už tehdy konstatoval, že zatímco samička, která se narodila zkušené matce, čtyřiačtyřicetileté slonici indické Johti 12. dubna, prospívá, její starší příbuzný moc ne.
Co je samečkoviSloní sameček trpí syndromem nedonošeného mláděte, je drobný a nepřibývá na váze jak by měl. Navíc v posledních dnech nepřijímá dostatek potravy: matka ho nekojí, náhražky pije méně než dřív, víc odmítá. Ošetřovatelé netuší, zda je nemocný nebo trpí vrozenou vadou. Nechtějí ho stresovat oddělováním od matky a odběry krve. Kdyby k nim slůně ztratilo důvěru, nenechalo by se nakrmit. |
"Sameček chřadne a slábne. Nehubne, ale nepřibývá na váze tak, jak by měl," řekl Čolas.
Rozdíl byl patrný na první pohled: vyhublý sameček vedle statné a čiperné samičky budil soucit.
Čolas přesto naznačil, že pokud budou sloni v pořádku, pavilon by mohl být opět přístupný v omezeném režimu možná už od pondělí. A ošetřovatelé doufali, že matky s mláďaty začnou v hezkém počasí pouštět i do venkovního výběhu. Ale nic z toho zatím neplatí, byť stav malého slůněte vypadá o něco nadějněji.
Podle ředitele zoo je možné, že by se slonici mohlo vrátit mléko. Zvíře totiž mohlo být nervózní kvůli stoličce, která mu v úterý ráno vypadla. Proces výměny zubů je totiž u slonů velmi bolestivý a laktaci může ohrozit.
"Zda je to skutečnost či jen zbožné přání všech lidí, kteří se o mládě společně starají, ukážou až následující dny," říká Čolas.
Samička rychle přibývá a je velmi čiperná.
Chřadnoucímu slůněti se stále nedaří.
Stav samečka se se samičkou zatím nedá srovnat. Ta od začátku pravidelně saje mateřské mléko a přestože ji ošetřovatelé zatím nezvážili, odhadují, že může mít už 120 kilo.
Sameček měl potíže s krmením od počátku. Trvalo mu 17 hodin, než se poprvé přisál k matčiným strukům. Po nadějném začátku se Vishesh chovala agresivně a přestala mládě kojit. Později ho nechala napít, ale jen tehdy, když ji ošetřovatelé krmili laskominami.
Vlevo slonice Vishesh se samečkem, vedle matka Johti se samičkou.
"Ještě před týdnem pilo mládě mateřské mléko alespoň 20 až 22 minut za 24 hodin a k tomu vypilo až 12 litrů náhražky z lahve od ošetřovatelů. Pak se ale intervaly mezi kojením začaly zkracovat, " říká mluvčí zoo Šárka Kalousková.
Sameček se podle ředitele zoo narodil předčasně a jeho stav se podobá nedonošenému dítěti.
"Sameček měl velmi nízkou porodní váhu a nelze teoreticky vyloučit ani třeba nějakou vrozenou vadu či jiné problémy spojené s jeho předčasným příchodem na svět. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby se narodil ve volné přírodě, tak již dávno nežije," nechal se slyšet ředitel zoo Čolas.
Ošetřovatelé podle něj ale zatím nesmí slůně ani matku stresovat oddělováním kvůli vyšetření a odběrům krve. "Kdyby k nim slůně ztratilo důvěru, nenechalo by se nakrmit. Umělý odchov zoo odmítá. Kromě toho, že ze samce odchovaného lidmi by vyrostl asociál nebezpečný jiným slonům i lidem, odebráním slůněte by nejvíc utrpěla Vishesh," řekl ředitel.
"Péčí o první slůně získává důležité zkušenosti, které potřebuje pro odchov dalších mláďat, těch může mít třeba deset," říká ředitel zoo Čolas.
