O Mubarakově jmění se toho během egyptského povstání napsalo a namluvilo dost. Některá média přispěchala s hypotézou, že egyptský prezident má na zahraničních kontech uloženo až 70 miliard dolarů. To by znamenalo, že ho léta státem organizované korupce vynesla do čela žebříčku nejbohatších lidí světa.
Přestože se tyto informace vzápětí ukázaly jako značně přehnané, šířící se fáma přilila oleje do ohně protestů a dvaaosmdesátiletý prezident 11. února pod tlakem ulice rezignoval. V ulicích Káhiry ale neustávají dohady, kam si Mubarak lehce získané jmění poschovával. Egyptská prokuratura požádala podle listu The Washington Post USA a další země o pomoc při hledání Mubarakova majetku.
Řada západních diplomatů a egyptských vyšetřovatelů se domnívá, že exprezidentovo jmění není uloženo na zahraničních kontech, ale v Šarm aš-Šajchu, kde má churavějící Mubarak rezidenci a kde se v současnosti zotavuje v tamní luxusní nemocnici.
Pravidelná demosntrace proti Mubarakovi v centru Káhiry (22. dubna 2011
Výbuch plynovodu u města Aríš (27. dubna 2011)
Demonstrace Mubarakových příznivců v Káhiře (25. dubna 2011)
Bývalého prezidenta země na Nilu přepadla náhlá srdeční slabost při policejním výslechu v polovině dubna, kdy ho policie spolu s jeho syny na 15 dní zadržela. Zatímco jeho potomci Alá a Gamál už sedí v cele předběžného zadržení, prokuratura čeká, až se Mubarakův stav zlepší a dobu jeho zadržení prodloužila o dalších 15 dní.
Pokud se bývalý prezident zotaví, vyšetřovatelé ho chtějí přesunout do vojenské nemocnice u Káhiry a vyslechnout ho kvůli jeho roli v potlačování nedávných protestů, při kterých zahynulo 846 lidí. Nad mužem, který železnou rukou vládl Egyptu po tři desetiletí, se ale především vznáší podezření z rozsáhlé korupce.
Stavební boom na Sinaji
V letovisku Šarm aš-Šajch na jihu Sinajského poloostrova najdete luxusní hotely i nákupní centra a mnozí ho popisují jako egyptské Las Vegas. "Můžete si být jisti, že Mubarakova rodina a obzvlášť jeho synové se podíleli na stavebním boomu v Šarm aš-Šajchu - přímo i nepřímo, legálně i nelegálně," řekl časopisu Newsweek nejmenovaný evropský diplomat, který v Egyptě donedávna pobýval. "Rodinní přátelé tam toho vlastní opravdu hodně" dodal.
Prohlédněte sisnímky reportéra MF DNES z Egypta     |
Když Izrael vrátil Sinajský poloostrov v roce 1982 zpět Egyptu, byl Šarm aš-Šajch jen ospalou rybářskou vesnicí. Nyní tam najdete více než 200 hotelů.
Většinu z nich vlastní přátelé a důvěrníci Mubaraka, jehož režim si turistický rozvoj oblasti vytyčil jako svoji prioritu. O kladech letoviska ví své i Češi, kteří si stejně jako další evropští turisté oblíbili tamní slunečné klima a báječné podmínky pro potápění.
Vyšetřovatelé se nyní probírají stohy materiálů, které by měly dokázat, jak Mubarakův establishment odměňoval loajální spolupracovníky lukrativními kontrakty a stavebními zakázkami. Režimu blízcí obchodníci si prý vládní pozemky v Šarm aš-Šajchu kupovali za zlomek ceny. "Mubarakovi z těchto obchodů kynul prospěch, především úplatky a podíly na zisku," řekl listu Newsweek nejmenovaný západní diplomat.
Plynovod do Izraele
Vyšetřovatelé věnují největší pozornost Mubarakovým vazbám na Husajna Salíma, bývalého agenta egyptské rozvědky a blízkého přítele bývalého prezidenta. Osmdesátiletý Salím si díky svým brzkým investicím do výstavby na jihu Sinaje vysloužil přezdívku Kmotr z Šarm aš-Šajchu. Vyšetřovatelé se ale zaměřují především na podezřelý kontrakt na dodávky zemního plynu do Izraele z roku 2005, který měla Salímova firma zprostředkovat.
Podle listu The New York Times se egyptská prokuratura domnívá, že země kvůli podezřelé smlouvě přišla o 714 milionů dolarů (asi 11,7 miliard korun) a před soud už kvůli ní míří bývalý ministr energetiky a šest dalších úředníků.
Policie zajišťuje před soudem Šarm aš-Šajchu bezpečnost konvoji vozů s Mubarakovými syny (13. dubna 2011)
Egyptské letovisko Šarm aš-Šajch na břehu Rudého moře
Přehlídka egyptská vojenské policie u příležitosti Dne osvobození Sinaje (25. dubna 2011)
Salímova firma neměla v době uzavření smlouvy s energetikou žádné zkušenosti. Plyn z Egypta kryje 40 procent potřeby židovského státu, mnozí Egypťané ale na kontrakt hledí s nevolí. Po pádu Mubaraka plynovod už někdo dvakrát vyhodil do vzduchu - naposledy ve středu u města Aríš.
"Salím a Mubarak si byli blízcí, to nikdo nezpochybňuje. A fakt, že takový obchod byl uzavřen ve chvíli, kdy Izrael ve dne v noci útočil na Gazu? Pro obyčejného Egypťana by to bylo naprosto nepřijatelné. Někdo si tu musel pořádně nahrabat," řekl listu Newsweek egyptský ekonom Ibrahím Owís.
Salím se s Mubarakem přátelil od 60. let a prezidentovi sloužil jako investiční poradce. Nikdo neví, kde se teď schovává. Z rozbouřeného Egypta údajně prchl několik dní před Mubarakovým pádem a přes Dubaj odletěl do Švýcarska. Podle listu al-Ahram mu egyptská prokuratura minulý měsíc zmrazila v zemi finanční prostředky kvůli podezření z korupce.
