"Necítím se být politikem, budu chtít věci řešit na schůzích a jednáních a ne přes média. Chci se soustředit jen na ministerstvo," zmínil Šmerda v České televizi, čím by se chtěl od Bárty odlišovat. "Nebudu také dělat tak dlouhé porady," dodal na odlehčenou. Ty Bártovy podle něj leckdy trvaly i čtyři hodiny.
Na ministerstvo si jej loni v létě přivedl sám neformální lídr Věcí veřejných. "Byl jsem od začátku součástí jeho týmu, takže směr, rychlost i energie ve funkci ministra budou v zásadě stejné," uvedl.
S Bártou hodlá konzultovat chod úřadu, jen pokud to uzná za vhodné. "Budu samostatná jednotka," podotkl.
Nastoupit do čela ministerstva by prý mohl už ve čtvrtek, oficiálně to ale ještě nemá potvrzené. "Na postu náměstka mě nahradí zřejmě někdo z mého úseku," řekl Šmerda.
Za jeden ze svých klíčových úkolů považuje schválení koncepčního materiálu, který řeší financování dopravní infrastruktury do roku 2025. Šmerda zasedá v dozorčí radě Českých drah a ČSA, je také předsedou řídícího výboru drah.
Všechna podezření se vysvětlila, tvrdí nový ministr
Navzdory nízkému věku (33) má za sebou Šmerda už pestrou minulost. Od konce 90. let byl poradce někdejšího lidoveckého poslance Pavla Severy.
Na ministerstvu obrany působil v letech 2002 až 2006 jako právní poradce, v lednu 2007 se stal ředitelem kabinetu ministryně Vlasty Parkanové, o čtvrt roku později i jejím náměstkem. Ve funkci vydržel do nástupu úřednické vlády Jana Fischera.
V resortu obrany se Šmerda měl stát součástí bojů o vliv v úřadu. Spolu s dalším náměstkem ministryně Jaroslavem Kopřivou se jej měl snažit diskreditovat tehdejší šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík. Ten to ale odmítá.
"Byl jsem také podezřelý, že vynáším informace novinářům. Vše ale bylo vysvětlené," řekl v ČT Šmerda.
Od března 2009 do července 2010 působil jako asistent místopředsedy Vrchního soudu v Praze pro trestní řízení. Od října 2009 do března 2010 zastával post náměstka generálního ředitele Vězeňské služby ČR pro právo a správní činnost.
Šmerda sedm let působí jako externí učitel na katedře trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde sám promoval. Krátce učil i na pražské Policejní akademii.
