Podle libyjské státní tiskové agentury JANA libyjský vůdce Muammar Kaddáfí "v reakci na stažení Ameriky z křižácké kolonialistické aliance proti Libyi" poslal dopis americkému prezidentovi Baracku Obamovi. Žádné další detaily o obsahu dopisu ale agentura nezveřejnila.
Američané, kteří nasadili do operací 90 letadel, většinu strojů z bojových operací stáhli v pondělí. Nadále sice poskytují spojencům tankovací a průzkumné letouny, ale stroje schopné útočit na pozemní cíle by měly zajistit především Francie a Velká Británie.
Svého křtu ohněm se v Libyi dočká i švédská stíhačka JAS 39 Gripen (2. dubna 2011)
Francouzská stíhačka Rafale tankuje za letu (27. března 2011)
Britský stroj Tornado startuje k misi nad Libyí (21. března 2011)
"Potřebujeme více útočných kapacit," svěřil se listu The Guardian nejmenovaný představitel Aliance. Britský premiér David Cameron vyslal do akce další čtyři letadla Tornado, celkem jich tak nad Libyí bude operovat dvanáct.
A podle serveru The Daily Telegraph jeho ministr obrany Liam Fox strávil víkend telefonováním svým evropským kolegům, které žádal o vyslání bojových strojů.
Válečné počtyAlianční velitelé mají pro zajišťování bezletové zóny a zbrojního embarga k dispozici 115 letounů z jedenácti členských zemí. Belgie vyslala 6 letounů, Nizozemsko 7, Dánsko 4, Španělsko 6, Francie 33, Turecko 7, Řecko 2, Británie 17, Itálie 12 a ve Středomoří nadále operují americká tankovací a průzkumná letadla. Útoky na pozemní cíle ale podle Guardianu provádí jen šest zemí: Francie, Británie, Kanada, Dánsko, Belgie a Norsko. |
Ministerstvo obrany prohlásilo, že do bojových operací může klidně vyslat všech 127 strojů Tornado, ale z Královského letectva se už ozývají hlasy, že piloti jsou přetažení a velení RAF požaduje navýšení rozpočtu na další roky. Konzervativní kabinet nachystal pro armádu drastické škrty, v červnu se mají mimo jiné zrušit i dvě ze sedmi eskader strojů Tornado.
Paříž se bojí zabřednutí
Oči Západu se tak obracejí především k Paříži, která do alianční operace přispěla 33 stroji, převážně stroji Rafale a Mirage, které startují z letadlové lodi Charles de Gaulle a základen ve Středomoří. Byla to právě Paříž, která se jako první hnala do útoků na Kaddáfího a pak se jen s nechutí podřizovala aliančnímu vedení.
Ve středu Paříž přiznala, že vojenské operace v Libyi se mohou zkomplikovat, protože Kaddáfího jednotky si osvojily taktiku, která vystavuje životy civilistů většímu riziku.
"Formálně jsme požadovali, aby při útocích nebyli zabiti žádní civilisté, což operace zjevně ztěžuje," prohlásil ministr zahraničních věcí Alain Juppé. Šéf diplomatického úřadu na Quai d´Orsay rovněž vyjádřil obavy, že Západ by mohl do konfliktu v severoafrické zemi zabřednout.
Zraněný povstalec čeká na ošetření v Benghází (1. dubna 2011)
Mladá Libyjka v Benghází děkuje mezinárodní koalici za nálety na Kaddáfího (1. dubna 2011)
Povstalci pálí na Kaddáfího jednotky u města Briga (1. dubna 2011)
Obavy ze zasažení civilistů zaznívají i z velení Aliance. Podle NATO Kaddáfího jednotky kvůli náletům ukryly těžké zbraně a tanky. "K přepravě nyní používají lehčí vozidla a náklaďáky," prohlásil generál Marc van Uhm z operačního štábu NATO.
"Zkoušíme zjistit, kde skrývají těžkou techniku, protože jsme vypozorovali, že se před vzdušnými údery rozhodli schovávat v městských oblastech a dokonce používají lidské štíty," dodal alianční velitel.
Rebelové v úterý obvinili NATO, že nálety na Kaddáfího pozice provádí příliš pomalu, a nechává tak umírat obyvatele města Misuráta. Kaddáfího jednotky město ležící 200 kilometrů východně od Tripolisu ostřelují už několik týdnů v řadě.
"Aliance udělá vše pro ochranu civilistů v Misurátě, toto město je naší prioritou číslo jedna," odmítla ve středu obvinění rebelů mluvčí NATO.
