Pochody v plynových maskách s igelitovými pytlíky na rukou před rokem 1990 zdiskreditovaly branné cvičení. To se teď do Česka vrací – příprava na katastrofy už ztratila absurdní nádech a události ze světa ukazují, jak je potřebná. Branná výchova se znovu vyučuje už na 1 600 českých školách a proniká i do firem.
Posledním argumentem pro její comeback bylo zemětřesení v Japonsku, které mělo díky připravenosti Japonců mnohem mírnější následky, než se předpokládalo. Pravidelná cvičení a neustálý příliv informací o možném nebezpečí podle odborníků pomohl lidem přestát i nejtěžší chvíle.
Češi by podle nich v takové situaci neobstáli – většina lidí by nedokázala reagovat ani na zvuk výstražných sirén, které se přitom pravidelně testují. Povinná cvičení jsou jedním z nejdůležitějších druhů obrany proti panice.
Nově bez plynových masek
Branné cvičení se do českých škol vrací pochopitelně v mnohem modernější podobě, než jak si ho lidé pamatují z 80. let. A bez plynových masek. Děti sedí před interaktivní tabulí, kde se zobrazují různé rizikové situace, třeba požár autobusu. Vše je animované, takže se rodiče nemusí obávat nějakého dětského traumatu z drsných záběrů.
"Učivo o mimořádných událostech jsme zařadili do jednotlivých předmětů a praktickou část řešíme soutěžemi," přibližuje ředitelka školy v Chotěboři Zdenka Königsmarková. Děti by tak měly být mnohem informovanější než nynější dvacátníci či třicátníci.
Ti nejsou většinou připraveni vůbec. "Lidé si obecně nevědí rady v mnoha případech, které vybočují z každodenního života. Už jen kontakt se zraněným člověkem vyvede mnoho lidí z míry natolik, že nejsou schopni mu pomoci," říká šéf Českého červeného kříže Marek Jukl. Podle něho Čechům chybějí zažité postupy, jak situace zvládat.
Lukáš Hutta z Asociace Záchranný kruh, jenž kurzy pro školy pořádá, je přesvědčen, že třeba při jaderné havárii by u nás propukla panika. "Ta napáchá mnohem více škod než sama havárie. Lidé, kteří předem znají rizika, jsou schopni nebezpečí čelit i v případě, že si uvědomují, že jde o život. Když však člověk nemá naučené postupy, jedná iracionálně pod vlivem emocí a pudů. Je prokázáno, že IQ člověka se v krizové situaci sníží až o 50 procent," říká Hutta.
Houkají sirény. A co mám dělat?
Každou první středu v měsíci se v mnoha městech sice rozezní výstražné sirény – na zkoušku – ale většina lidí vůbec neví, co dělat, kdyby se rozezněly "naostro". Nevědí, že by se třeba v Praze mohli schovat do jednoho z 800 krytů s kapacitou přes půl milionu lidí.
"Domnívám se, že většina by začala přemýšlet o tom, jaký signál siréna vysílá. Přitom u nás už deset let existuje pouze jediný signál. Tedy kolísavý tón," říká Jukl.
A to máme navíc například oproti Italům výhodu. Záchranáři tvrdí, že Češi v Evropě jsou spíše racionálním národem, který hysterii nepodléhá tak snadno.
