Obamova administrativa v roce 2009 oznámila, že Chálid Šajch Muhammad, který se sám označuje za strůjce nejhoršího teroru v dějinách USA, a jeho čtyři spolupachatelé stanou před federálním civilním soudem v New Yorku. Tedy ve městě, kde v roce 2001 zemřelo při útocích na tři tisíce lidí.
Chálid Šajch MuhammadPákistánec považovaný ve své době za "číslo tři" v hierarchii teroristické sítě al-Káida se podle Američanů přiznal, že byl "mozkem", který útoky z 11. září 2001 vymyslel a naplánoval. Dále se údajně přiznal k podílu na dalších zhruba 30 akcích, včetně prvního útoku na newyorské Světové obchodní středisko (WTC) v roce 1993 a atentátů na noční klub na indonéském Bali v roce 2002. Rodák z Kuvajtu (1965) vyrostl v pákistánské provincii Balúčistán (má pákistánský pas). Z USA odešel do Afghánistánu, kde bojoval proti Sovětům. Tehdy se údajně seznámil s Usámou bin Ládinem, vůdcem al-Káidy. V 90. letech se vypracoval se mezi šest nejvýznamnějších velitelů al-Káidy. Po 11. září 2001 působil v pákistánském Karáčí, odkud koordinoval rozmístění členů al-Káidy ve světě. Američané ho zadrželi v Pákistánu v roce 2003. zdroj: ČTK |
Ministerstvo vnitra tak rozhodlo v souvislosti se snahou prezidenta Baracka Obamy kontroverzní věznici do roka uzavřít a v rámci této snahy některé vězně převézt na americkou půdu a postavit je před civilní soudy. Šéf Bílého domu ale narazil na odpor mnoha konzervativních kongresmanů i neochoty ostatních zemích přijmout na své území podezřelé z teroru.
Guantánamo tak nadále ve svých útrobách vězní na 170 mužů, z nichž asi jen třicítku čeká v dohledné době soud nebo vojenský tribunál. Od roku 2002 se Američanům podařilo přemístit do jiných zemí necelých 600 vězňů. Jen sedm vězňů se dosud podařilo usvědčit. Nedávno ministr spravedlnosti Eric Holder přiznal, že uzavření věznice je nepravděpodobné, protože není jasné, kde jinde by podezřelí měli být zadržováni.
Nyní hodlá americké ministerstvo spravedlnosti Chálida Šajcha Muhammada společně s jeho čtyřmi údajnými komplici opět postavit před vojenský tribunál, kterému měla pětice čelit původně. Na Guantánamu s nimi před několika lety začalo i předběžné slyšení. Muži čelili obvinění z 2 973 vražd, za každou oběť útoků z 11. září. V případě odsouzení jim hrozila poprava.
Civilní versus vojenské soudy
Prezident Obama po svém nastoupení do úřadu požádal o dočasné pozastavení procesů v kontroverzní věznici. Bílý dům přitom tvrdil, že civilní soudy mohou důkazní materiál posuzovat kritičtěji než soudy vojenské. Letos v březnu ale své původní rozhodnutí zrušil a vydal dekret o obnovení činnosti vojenských soudů na guantánamské základně.
Zatím jediný proces s vězněm z Guantánama před americkým civilním soudem skončil doživotním trestem vězení pro Tanzance Ahmeda Khalfana Ghailaniho, kterého shledal soud vinným v souvislosti s teroristickými útoky na americké ambasády v Keni a v Tanzanii (více o procesu s Ghailanim čtěte zde).
Šestatřicetiletý Tanzanec byl původně obviněn ve 285 bodech, porota ho ale loni v listopadu zprostila všech obvinění, kromě jediného - spiknutí za účelem poškození či zničení amerického majetku. Zproštění z většiny obvinění ukázalo podle kritiků na potenciální problémy při procesech před civilními soudy.
