Heger totiž před pár dny narazil s návrhem velkých úspor ve zdravotnictví. Z celého balíku změn uhájil jen rušení akutních lůžek a právě reformu lázeňství. "Chceme projít seznam léčebných postupů v lázních, které proplácíme. Stávající seznam pochází z roku 1997 a medicína od té doby pokročila," říká náměstek ministra Petr Nosek.
V praxi se pacientů změna vyhlášky dotkne nejspíš tak, že už si mnohem častěji v lázních budou muset hradit alespoň ubytování a stravu, což je asi polovina nákladů. Rozhodně nehrozí, že by se příspěvek na lázně zrušil úplně, a také nehrozí, že by stát všem pojištěncům odepřel plné hrazení lázní.
České lázněPojišťovny dotují ročně lázeňskou péči třemi miliardami korun. Z lidí, kteří peníze využijí, jich 70 procent absolvuje plně hrazené pobyty. Do českých lázeňských středisek, kterých je kolem devadesáti, přijelo loni 675 tisíc klientů, část ze zahraničí. Asi 60 procent z nich míří do lázní v Karlovarském kraji. Jenom necelých 100 tisíc lidí však využije příspěvek pojišťovny. Většinu tvoří samoplátci, kteří si platí koupele jako druh dovolené. Klasický lázeňský pobyt trvá tři týdny a stojí až 20 tisíc korun. Na vlastní procedury připadá půlka částky. |
Vybraní pacienti se tam pořád dostanou s plnou podporou státu, takže vlastní peníze si musí ušetřit jen na poplatek 60 korun denně a lázeňskou taxu.
Základní pobyt v lázních trvá tři týdny. Například lázním Luhačovice pojišťovna proplácí za člověka a den 950 korun. Takže kdyby si za tři týdny rehabilitace měl člověk platit půlku nákladů, vyšly by ho lázně asi na 10 tisíc korun.
Záleží na názoru K9
Ministr Heger chce nejprve s reformou proplácení lázní seznámit vedení koalice na schůzce K9, ale návrh bude asi průchodný. "Myslím, že lázeňské pobyty se někdy zneužívají a jezdí na ně lidé, kteří je úplně nutně nepotřebují," přidává se k TOP 09 poslanec Věcí veřejných, lékař Jiří Štětina.
Nadpoloviční většina lidí jezdí do lázní po nemocech pohybového ústrojí a pro ně chce také stát dotovanou péči udržet. "Člověk po operaci ploténky by měl mít nárok na lázně, ale více bych je zvažoval třeba u nemocí srdce. Lidé se po zákrocích vracejí rychleji do života, takže by se měl pokrok odrazit i v této oblasti," míní Štětina.
Podle renomovaného kardiochirurga Jana Pirka se lázně uplatní hlavně jako intenzivní rehabilitace po opravdu velkých operacích. "Když někomu vyléčíme infarkt zprůchodněním tepen, není důvod, proč by měl jít do lázní. Dnes se to ale často děje," míní Pirk.
Lázně to přežijí
Nové opatření nebude znamenat žádný krach lázní. Ty už se dnes většinou samy přeorientovaly na komerční podnikání a na procedury, které si objednávají lidé v době dovolené.
Protesty podnikatelů v lázeňství se proto asi čekat nedají. Například v Luhačovicích tvoří hosté za peníze pojišťovny méně než čtvrtinu. "O omezení plateb na lázně už uvažuje ministerstvo delší dobu. V Česku pořád přetrvává představa, že do lázní se jezdí hlavně za odměnu, ale není to úplně pravda. My bychom asi netrpěli, ale existují jiná lázeňská střediska, jejichž podnikání stojí na klientech pojišťoven víc," reagoval ředitel Lázní Luhačovice Josef Krůžela.
Upozorňuje však úředníky, aby vzali v potaz, že lázně poskytují servis i dětem ze sociálně slabších rodin. Ty mají pobyty plně hrazené a jinak by si podle ředitele Krůžely procedury dovolit nemohly.
