V Česku se rychle rozšiřují takzvané chytré telefony, aniž by si většina jejich majitelů uvědomovala, že s nimi ztrácí velkou část soukromí. Při každém použití mobilu operátor zaznamená, o jakou aktivitu šlo a ke kterému vysílači byl připojen.
To platí i pro obyčejné telefony, ale chytrý telefon, který třeba stahuje e-maily každých pět minut, každých pět minut posílá operátorovi informace o své poloze. Lze tak přesně vysledovat pohyb jeho uživatele a tato data se dají dohledat až půl roku zpátky.
Tím však nekončí výčet toho, co se lze o uživateli dozvědět. "Zaznamenává se i to, kdo dotyčnému volal a kde se nacházel on," uvedl Petr Kučera ze sdružení Iuridicum Remedium, které bojuje u Ústavního soudu za omezení množství archivovaných dat. To by se mohlo stát už tento čtvrtek, kdy má Ústavní soud sdělit verdikt.
Monitoring podle zákona
Operátoři ovšem postupují podle zákona, uchovávání dat pomáhá třeba při hledání lidí. V Německu však byl rozsudek omezující archivaci dat vydán už loni v březnu. Zelený politik Malte Spitz ukázal, kolik dat o něm firma T-Mobile během půl roku nasbírala. "Původně jsem chtěl jen vědět, jak to celé funguje," řekl v rozhovoru pro MF DNES. Poté, co pod hrozbou žaloby od operátora získal 35 831 údajů o svém pohybu, telefonátech a SMS, rozhodl se vše zveřejnit. Na svém případu chce ukázat, kolik informací o zákaznících operátoři ukládají a jak detailně lze jejich život rekonstruovat.
Co o nás říkají mobily
|
"Operátoři sice uvádějí, že data střeží a po půl roce mažou, stává se však, že se na veřejnost dostanou i záznamy z odposlechů. Proč by se pak nemohly záznamy o pohybu osob dostat do nepovolaných rukou?" ptá se Petr Kučera. Uniknout by přitom nemusely jen od operátorů, ale i od policie.
Policie totiž nemusí mít pro žádost na vydání technických dat o volání vždy povolení soudu. Například loni dle údajů sdružení policisté žádali sdělení provozních a lokalizačních údajů operátory celkem v 86 179 případech, soudním příkazem bylo přitom posvěceno jen o něco málo více než 1 700 z nich. Zbytek připadal například na ověřování alibi, preventivní prověřování pohybu potenciálně nebezpečných lidí či na pátrání po nezvěstných osobách.
Ve městech vás zaměří až na 200 metrů
Jakmile totiž někdo začne telefonovat, obdrží SMS nebo se jeho telefon připojí k internetu, zaznamená se mimo jiné jeho poloha. Tedy přesněji poloha nejbližšího vysílače, na který se aktuálně přístroj připojil. Přesnost takového určení například ve městech činí od 200 do 1 500 metrů.
Pokud tak například někdo cestuje autem a používá mobil, není složité vysledovat jeho trasu. Platí, že čím častěji je přístroj v aktivním provozu, tím přesnější určení je. Pokud má někdo svůj chytrý telefon nastaven tak, že e-maily kontroluje neustále, bude jeho pohyb zaznamenán nejpřesněji.
Pokud naopak člověk při cestě z Brna do Aše vypne telefon, nebo mu nikdo nebude volat a nebude se připojovat ani k internetu, přesnou trasu nikdo nevysleduje. "Vadí nám, že se lokalizační údaje sledují na základě evropské směrnice neustále a u všech, nikoli jen u lidí, které policie vyšetřuje. V některých zemích již od této praxe ustoupili," uvedl právník Iuridica Remedia Jan Vobořil.
Právě proto podalo toto sdružení loni v březnu stížnost k Ústavnímu soudu. Ten by o ní měl rozhodnout zítra. Vobořil se inspiroval v Německu, kde s podobným krokem aktivisté uspěli a nyní se tvoří nový zákon, který by evropskou směrnici do legislativy včlenil citlivěji. V pozadí tohoto případu přitom stojí tamní poslanec Zelených Malte Spitz, který si od německého T-Mobilu vyžádal technická data nashromážděná za půl roku a zjistil, že jich operátor má přes 35 tisíc.
"O podobnou službu mohou dle zákona o ochraně osobních údajů požádat i lidé v Česku, ale operátor může chtít uhradit přiměřené náklady nezbytné na poskytnutí informace," uvedl přední znalec českého elektronického práva Vladimír Smejkal. Za nemožné naproti tomu expert považuje to, aby o podobná data zažádal zaměstnavatel, kterému by případně SIM karta patřila.
