Náznak, že čeští politici podhodnocují schopnosti letounu L-159, zazněl z úst bývalého velitele letectva generála Jana Vachka. (profil L-159 čtěte zde)
"Alky jsou určené k likvidaci pozemních cílů a nesou stejné rakety či vysoce přesné bomby jako americké letouny F-16. I jejich elektronika je téměř identická a stejně výkonná. Čáslavská letka na L-159 si u spojenců vydobyla respekt i schopnostmi pilotů plánovat akce nad mořem nebo pevninou bez ohledu na počasí či noc. Z pěti kilometrů zasáhli laserem naváděnou pumou cíl o velikosti automatu na colu," řekl Vachek MF DNES.
Bitevní a stíhací letounyBitevní letouny jsou určené k boji s cíli na zemi. Vespod mají "pancíř" klíčových míst (např. L-159 chrání keramický štít proti pěchotním zbraním a kevlarový proti střepinám), protože se předpokládá létání v malé výšce. Mohou nést rakety vzduch-vzduch, ale obvykle jen v menším počtu a pro vlastní obranu. Stíhací letouny jsou uzpůsobené pro boj se vzdušnými cíli (rychlostí, stoupavostí, obratností atd.). Mnohé z nich jsou navržené víceúčelově - k boji proti pozemním cílům či průzkumu. |
Bývalý pilot stíhacího bombardéru Vachek říká, že útoky na pozemní cíle v Libyi jsou pro alku "domácí hřiště". "Její výkon plně stačí na rychlost, jakou mají letouny v Libyi, když zaměřují pozemní cíle. Při tom ani příliš rychle letět nelze - čím větší rychlost, tím méně času na reakce," řekl iDNES.cz generál.
Nejcennější je pilot
Bitevní letouny jsou lépe než stíhačky chráněné před střelbou z malých zbraní a střepinami. Klíčová je vždy ochrana pilota - výcvik je dlouhý a drahý.
Vachek dobře ví, že letouny nyní operující nad Libyí jsou stroje vyšší kategorie. Jednu z jejich výhod, vyšší nosnost, ale odmítá poměřovat v absolutních číslech. "Když 'jdete na úkol', stejně nevezete celou škálu munice. Víte, proti jakým cílům budete bojovat. Alka má také elektroniku srovnatelnou se stíhačkami, zejména vynikající radar," říká.
Typickou výzbroj L-159 můžou představovat dvě rakety krátkého doletu Sidewinder (proti letadlům) a čtyři protizemní řízené rakety či laserem naváděné pumy (místo nichž může nést přídavné nádrže).
Lehký bitevník českého letectva L-159 (foto 21. základna taktického letectva Čáslav, afbcaslav.cz)
"Když ty letouny máme ve výzbroji a v jejich kabinách sedí piloti, kteří to vybavení umějí ovládat a mají na cvičeních vynikající výsledky, měli bychom mít jasno, jestli jen cvičíme, nebo se i můžeme zapojit v bojové operaci," soudí Vachek.
Šedivý: Bitevníku chybí možnost tankovat za letu
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý je v hodnocení L-159 opatrnější. I on ale uznává, že alka je ve své kategorii velmi kvalitní letadlo.
"Letouny zasahující v Libyi samy nesou poměrně velkou zásobu paliva, umí tankovat za letu, takže mohou v teritoriu zůstat déle a provádět údery opakovaně," popsal Šedivý jeden z hlavních rozdílů. Konkrétní příklad: zatímco alka s přídavnými nádržemi (a tedy slabší výzbrojí) vydrží ve vzduchu tři až čtyři hodiny, hlídkové mise britských eurofighterů v bezletové zóně jsou dvakrát delší.
Češi to s L-159 umějíO úrovni výcviku českých pilotů a kvalitách L-159 svědčí i to, že se Češi účastní aliančních cvičení NATO Air Meet (což mezi letectvy NATO zdaleka není samozřejmost). Systémy L-159 jsou velmi podobné řízení F-16. Odpovídá tomu vybavení kokpitu, systémy pro přenos informací, komunikační prostředky i kvalita výzbroje, kterou může nést. |
L-159 je také výrazně pomalejší než stíhací letouny, zejména s podvěšenou municí a nádržemi. "To, stejně jako poměrně omezený dolet, je ovšem dáno konstrukcí. Původně je určena k operování z letišť blízkých prostoru nasazení. Není konstruovaná na daleké přelety," upozorňuje Šedivý.
Francouzi chtěli být první
Důvod, proč alka v Libyi nelétá, nicméně může být mnohem prozaičtější. Akce nezačala pod hlavičkou NATO, které zná vojenské kapacity svých členů a může konkrétní zemi žádat o konkrétní stroje. Francouzi chtěli být první, kdo udeří. Nebylo jednoduše nikoho, kdo by Česko o L-159 požádal. Nad Libyí ostatně nelétají ani jiné bitevní letouny.
Jiný případ by bylo nasazení třeba v Afghánistánu. "Tam by letiště mohla být poměrně blízko k místům, kde se bude bojovat a pro takové podmínky se L-159 hodí. Nehledě na to, že dokáže operovat z nezpevněných letišť," připomíná Šedivý. "Letoun není náročný, nepotřebuje dlouhou přistávací dráhu. S nízkotlakými pneumatikami a vstupy do motoru vysoko nad zemí, takže nenasává nečistoty, může přistávat na horším povrchu," souhlasí Vachek.
Lehký bitevník českého letectva L-159 (foto 21. základna taktického letectva Čáslav, afbcaslav.cz)
V celé debatě je zajímavý ještě jeden aspekt. Exportním ambicím letounu, s nímž je spjato přežití zbrojovky Aero Vodochody, v minulosti zasadilo ránu prohlášení ministra obrany Jaroslava Tvrdíka, že alka je vlastním pilotům nebezpečnější než nepříteli. Teď se nabízí otázka, zda tvrzení politiků o "absenci příslušných strojů a výcviku" nemůže zapůsobit obdobně.
"Každý, kdo zná možnosti použití L-159 a rozumí mechanismům prosazení a udržení bezletové zóny, chápe, že alka je lehký bitevník, který k těmto účelům není primárně určený," říká generál Šedivý. A připomíná i další hledisko: "Nasazení je vždy politickým rozhodnutím a je třeba si uvědomit i to, že není zadarmo."