Jednadvacetiletá Lucie Čermáková, která žije v Tokiu s japonským přítelem, má pocit, že panikaří spíše Češi než Japonci. "Z Čech mi všichni píšou, jestli jsem v pořádku a jestli se vracím domů. Nevidím k tomu důvod. Všichni se o mě bojí, ale je to zbytečné. Žádná panika tu není," psala ve středu dopoledne z Japonska.
Ondřej Ploc, který s rodinou žije v Čibě nedaleko japonské metropole, potvrzuje, že Japonci mimořádnou situaci zvládají. "Jsou velmi disciplinovaní a nepanikaří," říká. Zemětřesení vyvolává mezi lidmi solidaritu. "Na každé stanici jsou mladí lidé s kasičkami. Manželka například přispěla slečně, která pohřešuje babičku," vypráví pracovník radiologického ústavu.
Dění v JaponskuMÁME SE BÁT RADIACE? Jaderná fyzička Drábová odpovídala čtenářům iDNES.cz OTÁZKY A ODPOVĚDI: Jaké je nebezpečí z Fukušimy STRACH Z JÁDRA: Svět řeší bezpečnost atomové energie. Němci na čas odpojí sedm jaderných elektráren |
"Nejsou tu žádné nálety na prázdné obchody," popisuje Čermáková. Pouze si všimla, že lidé o něco více nakupují trvanlivé potraviny, jako jsou nudle a instantní jídlo.
Ploc zmiňuje, že v Čibě vázne zásobování. "V obchodech je problém sehnat základní potraviny, jako je voda, mléko, jogurty nebo vajíčka. Zelenina a maso jsou k dostání bez potíží," říká.
"Člověk na ulici v Tokiu v podstatě nepozná, že se něco stalo. V neděli jsme se byli s přítelem projít v jednom velkém oblíbeném parku a byl plný spokojeně štěbetajících lidí, hrajících umělců, bavičů," líčí Čermáková atmosféru ve městě. "Lidé to prožívají spíše za zavřenými dveřmi," dodává.
Něco jiného jsou podle ní televizní relace, kde běží zprávy o katastrofě v jednom kuse. "Přítel je na zprávách z postižených oblastí přilepený v jednom kuse a tam je to opravdu hrozné. Ale tady v Tokiu žádná panika není," píše.
Zároveň připouští, že se o ní většina známých bojí kvůli radiaci z elektrárny Fukušima. I to ale považuje za přehnané. "Nikdo tu kvůli radiaci neblbne, nemáme žádná omezení. Oblasti kolem Fukušimy, to je jiný příběh, ale tady to opravdu není nijak dramatické," doplňuje Čermáková.
Je to trochu stresující, ale zatím zůstáváme, říká Čech
Situace má ale k normálu pochopitelně daleko. V Čibě, od epicentra nejsilnějších otřesů vzdálené zhruba 250 kilometrů, vypadává proud. Na některých místech nejdou semafory a dopravu řídí policisté. Události posledních dní poznamenaly i provoz tamní rychlodráhy. "V pondělí nejezdila vůbec, včera už ano, ale podle speciálního jízdního řádu. Některé linky jsou stále uzavřené, protože se musí zkontrolovat tratě," zmiňuje Ploc.
Pohled z okna bytu Plocových na vybuchující rafinerii ve dvacet kilometrů vzdáleném městě Ičihara.
Muž odklízí zbytky fasády domu, která spadla při pátečním zemětřesení nedaleko bytu Plocových.
S rodinou zvažoval, zda nasednou do jednoho z českých airbusů, které se dnes vrací z východní Asie. Nakonec se rozhodli zůstat. "V současné situaci nechceme odletět. Pokud by se to zhoršilo nebo se ukázalo, že je to dlouhodobá záležitost, tak bychom to zvážili. Je to trochu stresující," říká Ploc. Pro jistotu zařizuje doklady pro svého třítýdenního syna. "Dnes jsem byl na ambasádě. Chyběly nějaké formality, ale snad to bude zítra hotové," věří.
Od kolegů z ústavu ví, že radiace není v Čibě natolik zvýšená, aby to mohlo ohrozit zdraví jeho rodiny. "Zabývám se měřením záření na letadlech a kosmických lodích. Narozdíl od řady kolegů tak nejezdím měřit do terénu," popisuje mladý Čech.
Za nejvýraznější moment posledních dní označuje páteční výbuch ropné rafinerie, který viděl z okna svého bytu. "To jsme si uvědomili, že jde do tuhého a že je to něco, co týká i nás," líčí Ploc.
