"Je to úplně jiná armáda než před dvaceti lety. Sice štíhlejší, menší, ale výkonnější," uvedl ministr obrany Alexandr Vondra.
Podle něj přineslo armádě členství v Severoatlantické alianci cenné zkušenosti. V různých zahraničních operacích se vystřídalo víc než 20 tisíc vojáků. V řadě oblastí hraje česká armáda v rámci Aliance prim, ať už jde o ochranu před zbraněmi hromadného ničení, schopnosti stíhacích pilotů nebo renomé českých speciálních sil.
"V Alianci jsme se neztratili," řekl náčelník Generálního štábu Vlastimil Picek. Armáda podle jeho slov prošla velmi trnitou cestou. Ve srovnání s ostatními armádami členských zemí se potýkala s jazykovými i odbornými nedostatky, ale to se za tu dobu už zcela změnilo.
Česká cesta do NATODiskuse o vstupu do NATO začala už po listopadu 1989. Na jaře 1994 se Česká republika připojila k aliančnímu programu Partnerství pro mír, který je považován za jakýsi předstupeň členství. O dva roky později pak čeští zástupci předali Alianci dokumenty nutné k zahájení rozhovorů o plnohodnotném členství. Pozvánku ke vstupu do NATO dostala Česká republika na summitu Aliance ve španělském Madridu v červenci 1997. Přístupové protokoly stvrdil svým podpisem tehdejší prezident Václav Havel přesně 26. února. Slavnostní akt se odehrál v Trůnním sále Pražského hradu. |
Podle Vondry je členství České republiky v Alianci především zárukou bezpečnosti. "Kdybychom v NATO nebyli, museli bychom mít daleko širší záběr, stálo by nás to daleko víc peněz a podle mého soudu bychom nebyli schopní dnes plnohodnotně zajistit obranu naší země," míní Vondra.
Do společného rozpočtu Aliance Česko za 12 let přispělo necelými 4 miliardami korun a víc než tři miliardy získalo zpět z programu bezpečnostních investic. Za ně například postavilo radarová stanoviště a zmodernizovalo letecké základny v Čáslavi a Náměšti nad Oslavou. "Ta jedna miliarda navíc za to, že jsme dnes členy asi nejsilnějšího obranného společenství v historii, si myslím, je velmi výhodná koupě," uvedl Vondra.
Česká republika, Maďarsko a Polsko se staly členy NATO přesně před jedenácti lety jako první postkomunistické země v první vlně rozšiřování Aliance. Ministři zahraničí tehdy předali v americkém městě Independence své americké kolegyni Madeleine Albrightové ratifikační listiny. Česko zastupoval Jan Kavan.
"Jsme odhodláni nebýt pro NATO břemenem, nýbrž právě naopak. Jsme připraveni splnit naši část odpovědnosti a závazku členských států a dostát všem povinnostem, které z členství vyplývají," řekl tehdy během ceremoniálu Kavan.
Armádě lidé věří
Ačkoliv je armáda v poslední době terčem ostré kritiky především kvůli korupčním skandálům při nákupu vybavení a techniky, z posledních průzkumů veřejného mínění vyplývá, že většina Čechu k ní má velkou důvěru.
V armádní složky věří podle výzkumu agentury STEM až 60 procent respondentů, složkám Severoatlantické aliance pak pětapadesát procent. Vyšší, tedy tříčtvrtinovou podporu, má u Čechů už jen Interpol. Armáda České republiky si přitom podle agentury důvěru občanů získávala postupně, a to zejména během druhé poloviny devadesátých let.
