Podle Grospiče je nepřípustné, aby se ministerstvo vnitra a civilní kontrarozvědka zabývaly "špehováním parlamentní strany, která respektuje a dodržuje právní řád ČR na rozdíl od stran vládní koalice". Grospič to řekl v reakci na informaci, že ministerstvo vnitra při shánění důkazů na případný soudní zákaz KSČM nevyloučilo využití informací od BIS.
O tom, že vnitro se chystá na případný zákaz KSČM se mluví již delší dobu. Radek John již zadal odboru bezpečnostní politiky, aby našel potřebné dokumenty. Údajně je to stejný tým, který připravoval i úspěšnou žalobu na zákaz extremistické Dělnické strany. (o týmu čtěte více zde)
Účast BIS na akci je ale velmi sporná a o jejím zásahu do přípravy na zákaz strany se jen spekuluje. Zástupce šéfa odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Karel Bačkovský pouze deníku Právo řekl, že vnitro bude po nějakou dobu monitorovat veřejné aktivity a vyjádření zástupců KSČM v parlamentu i mimo něj. "Je možné v rámci spolupráce mezi státními orgány využívat i informací od zpravodajských služeb," poznamenal.
Sama kontrarozvědka není o nic konkrétnější. "Zpravodajsky se dlouhodobě zabýváme všemi aktivitami, u kterých je podezření, že směřují k destabilizaci a odstranění současného demokratického systému, ústavního pořádku a podporují rasismus, xenofobii a antisemitismus," řekl obecně iDNES.cz mluvčí služby Jan Šubert.
Podnětem pro obnovení jednání o zákazu KSČM bylo vystoupení komunistických poslanců při projednávání zákona o uznání protikomunistického odboje a jeho aktérů. Bývalý předseda komunistů Miroslav Grebeníček v této souvislosti mluvil o "politické adoraci teroristických aktů minulosti". (více o projevu najdete zde)
Podle poslankyně KSČM Marty Semelové by si uznání a ocenění zasloužili spíše pohraničníci bránící komunistické hranice. Podle koaličních poslanců byly jejich projevy v rozporu se zákonem o protiprávnosti komunistického režimu.
