"Asi nebudu objektivní, protože jsem lékař," upozorňuje mladý muž sedící v čekárně ambulance radiodiagnostické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Právě zde působil předák lékařských odborů Martin Engel. Nemocnice odmítla vzít jeho výpověď zpět.
Otázka se nabízí: Vyhrotily se kvůli krizi vztahy mezi lékaři a pacienty? "Moc jsem to neměl čas řešit. Ale když jsem měl službu na ambulanci a lidé tam dlouho čekali, tak občas utrousili, že už chceme nějak moc," líčí mladý lékař..
V čekárně je v tu chvíli několik dalších lidí a vše funguje. Jako by ještě před dvěma týdny nehrozilo, že z nemocnice odejde 87 lékařů.
"U nás se to moc neřešilo a lidi na nás nebyli nijak nepříjemní. Ale to bude asi tím, že to tu jde docela rychle a ošetříme každého," říká starší dáma za umělým sklem recepce a kartotéky v jednom. Nepřeje si uvést své jméno, stejně jako lékaři a oslovení pacienti.
"Bylo to vydírání, protože si pacienty brali jako rukojmí. Myslím si, že nikoho z nich už neměli vzít zpátky," vyčítá lékařům jejich chování čekající prošedivělý čtyřicetiletý pacient. Nehodlá kvůli tomu ale cokoliv měnit nebo v ordinaci řešit, zda lékař výzvu odborů podpořil.
Cokoliv kritizovat očividně nechce mírně schoulený a sinalý muž ve středním věku. "Je mi špatně, tak nemám moc pomyšlení se o něčem takovém bavit," vysvětluje.
Podobně se cítí žena, která dorazila do stejného pavilonu na úrazovou ambulanci ortopedické kliniky. Upadla a nejspíš si zlomila ruku. Drží se za levé předloktí a hlasitě syká bolestí. Během deseti minut, než se jí lékaři ujali, možná na jejich protest ani nepomyslela.
"Nesetkal jsem se ze strany pacientů s žádnou negativní reakcí, ale popravdě ani s pozitivní. Vlastně jako by akce Děkujeme, odcházíme ani neexistovala," řekl přednosta radiodagnostické kliniky Královských Vinohrad Václav Janík.
V ordinaci rentgenologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze šumí fronta a lidé si popisují svá trápení. Někteří čekají už čtyři hodiny, ale na lékaře většina z oslovených reptá jen trochu.
Lidé hlavně nevěří, že by většina z 3 800 lékařů, kteří podali výpověď, opravdu odešla do zahraničí. "To by tam musely být některé nemocnice úplně prázdné, bez lékařů. A to nejsou," uvažuje starší muž, který doprovází svou matku se zlomenou nohou.
Vedení VFN v prosinci ležela na stole stovka výpovědí, což některé pacienty vystrašilo. "Na operaci jsem chválabohu stihla jít ještě před tím," říká třicetiletá žena, které operovali močový měchýř.
Muži doprovázejícímu matku nevadí, že lékaři dostali přidáno, kritizuje však jejich chování. "Podívejte se na tady na tu paní, leží na lůžku hned vedle dveří. Kromě zlomeniny z nemocnice odjede možná i se zápalem plic," kroutí hlavou.
Podobné reptání však v drtivé většině případů zůstává tajemstvím čekáren. "Pacienti mohli být kvůli krizi trochu nejistí, ale žádné konflikty mezi nimi a lékaři jsme nezaznamenali. Pokud by k tomu došlo, určitě bychom o tom věděli, protože bychom incident museli řešit," řekla mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Petra Pekařová.
