Změna jména z milice na policii je jen prvním krokem reformy. Na přelakování nápisů na autech či změnu uniformy je však čas až do Nového roku, nejprve se mají donosit dosavadní stejnokroje.
K policejní reformě přiměla prezidenta Dmitrije Medveděva série skandálů, které ve společnosti nadělaly velký rozruch. Milice byla zavedená za sovětských dob jako opak carské policie. Poslední dobou si renomé zhoršila korupcí, vydíráním podnikatelů, prokázanými případy mučení podezřelých na strážnicích a dalšími přehmaty a zločiny.
Podle průzkumu nezávislého listu Levada dvě třetiny Rusů od přejmenování nic dobrého nečekají, změnu vítá necelá pětina dotázaných. Milice naháněla v posledních letech hrůzu třem pětinám až dvěma třetinám dotázaných.
Větší než armáda
Reforma má také o pětinu snížit počet zaměstnanců ministerstva vnitra, kteří nyní svým milionovým počtem převyšují i armádu. Prověrky by měly zbavit sbor "černých ovcí", aby se zbývajícím policistům mohly zvýšit platy, a tím vzrostla jejich odolnost vůči úplatkům.
Policejní poručík by měl po reformě měsíčně pobírat 45 tisíc rublů (skoro 28 tisíc Kč), tedy zhruba dvojnásobek průměrného platu, zatímco nyní si v Moskvě přijde na 25 tisíc (asi 15 tisíc Kč).
Mnoha Rusům však ani název policie nezní moc dobře. Spojují si ho s kolaborantskými policisty z dob německé válečné okupace západní části země. Ochráncům lidských práv zase vadí, že rozsáhlé pravomoci strážců pořádku zůstávají víceméně beze změn, popřípadě se i rozšiřují.
Kupříkladu od nynějška smí policie v případě podezření ze spáchání deliktu uzavírat internetové stránky i bez předběžného rozhodnutí soudu. Přejmenování strážců pořádku by měly následovat i jiné novinky: jmenovky na hrudi, povinnost seznámit zatčené s jejich právy a umožnit jim telefonát nebo zákaz používat obušky proti nenásilným demonstracím.
