Tisícovka protestujících zablokovala přístupové cesty k průmyslové zóně v pobřežním městě Suhár, kde je přístav, rafinerie a továrna na hliník. Stovky dalších lidí demonstrovaly na hlavním náměstí proti nedělnímu zásahu policie v druhém největším městě Ománu.
V neděli policie střílela do lidí, kteří požadovali politické změny, práci a lepší výplaty. Protestující vypálili policejní stanici a dva státní úřady. V pondělí v Suháru vzplanul vyrabovaný supermarket. Kolem města jsou rozmístění vojáci, ale zatím nijak nezasáhli.
Informace o počtu obětí se liší. Zatímco ministr zdravotnictví tvrdí, že policejní projektily zabily jednoho člověka, místní lékaři napočítali šest mrtvých.
Víkendové nepokoje byly ojedinělým projevem nespokojenosti v tomto obvykle ospalém sultanátu s 2,8 milionu obyvatel. Fakticky veškerou moc vykonává sultán Kábus bin Saíd. Mluvčí přístavu oznámila, že export ropných produktů ze Suháru nadále pokračuje.
Omán vyváží kolem 600 tisíc barelů ropy denně. Má také silné vojenské a politické vazby na USA - sedmdesátiletý sultán například podle všeho v září 2010 zaplatil kauci 500 tisíc dolarů za Američanku Sarah Shourdovou zadržovanou v Íránu.
Bahrajňané pokračují v osvědčené strategii
A protivládní demonstrace inspirované úspěšnými revolucemi v Tunisku a Egyptě pokračují s nezmenšenou intenzitou i v ostrovním království Bahrajn. Stovky protivládních demonstrantů zablokovaly přístup k parlamentu a přiměly představitele režimu zrušit zasedání čtyřicetičlenné Národní rady.
Demonstranti tak pokračují ve strategii svolávání manifestací na významných místech v hlavním městě Manámě. Chtějí zesílit tlak na vládnoucí monarchii po týdnech pochodů a střetů, které si zatím vyžádaly desítku obětí.
Panovnická dynastie Chalífů vládne v Bahrajnu už od roku 1783 a král Hamad bin Ísa Chalífa jmenuje vládu. Přibližně 60 procent obyvatel Bahrajnu jsou šíité, kteří protestují proti diskriminaci sunnitskou elitou.
Nepokoje v Bahrajnu (27. února 2011)
Král usiluje o dialog s opozičními skupinami, ty ale chtějí demisi celé vlády a možnost zvolit si novou ve svobodných volbách. Výhledově usilují i o odchod samotného panovníka.
Mubarak nesmí z EgyptaVyštvaný egyptský prezident Husní Mubarak nemá klid ani ve svém útočišti v Šarm aš-Šajchu na břehu Rudého moře. On ani jeho rodina nesmí vycestovat ze země a jeho peníze a majetek byly zmrazeny. Oznámil to úřad státního žalobce, který dodal, že toto nařízení platí po dobu, kdy budou prošetřovány "stížnosti" proti Mubarakově rodině. Mubarak odstoupil pod tlakem 18 dní trvajících masivních protestů 11. února. Otěže moci předal armádě, jeho zdravotní stav se podle dostupných zpráv zhoršuje. |
Někteří demonstranti upozorňují, že úřady stále zadržují přes 200 politických vězňů. Režim minulý týden stovku politických vězňů propustil na svobodu a v sobotu se do Manámy vrátil z londýnského exilu šíitský opoziční vůdce Hasan Mušajma.
Jemen je na kraji státního kolapsu
Po několikatýdenních protestech se na hraně státního kolapsu podle analytiků ocitl Jemen. "Máme jen jeden požadavek: Pád despoty!" protestovali demonstranti v San'á proti 32 let trvající vládě prezidenta Alího Abdalláha Sáliha. Při střetech na jihu země zemřeli tři policisté a jeden voják.
K pouličním protestům proti osmašedesátiletému prezidentovi se už připojily i separatistické a opoziční strany, které původně chtěly s režimem vyjednávat.
Prezident o víkendu sdělil vrchním velitelům ozbrojených sil, že na jejich bedrech leží odpovědnost za udržení bezpečnosti a stability v době pokusu o rozvrat jemenské jednoty. Střelnou zbraň vlastní každý druhý člověk, 40 procent populace žije za méně než dva dolary denně a třetina trpí chronickým hladem.
Sálihova vláda se v uplynulých letech opakovaně potýkala s šíitským povstáním na severu a separatistickými revoltami na jihu. Sálih je americkým spojencem v boji proti odnoži teroristické sítě al-Káida v tomto chudém státě ležícím na Arabském poloostrově.
