Iráčané nepřišli do ulic vykřičet svoji nespokojenost s politickou situací, ale nelíbí se jim především vysoká nezaměstnanost, špatný stav veřejných služeb a všudypřítomná korupce. Ulicemi Bagdádu, kam dorazilo pět tisíc lidí, se neslo: "Ne, nezaměstnanosti".
Nepokoje, na které se lidé svolávali přes Facebook, si vyžádaly nejméně 14 mrtvých a asi 150 zraněných, z toho 17 vojáků a policistů. Jiskra protestů přeskočila z Bagdádu do téměř všech velkých měst v zemi.
Rebélie zmítala i Jemenem. V metropoli Saná se ke sváteční páteční modlitbě dostavily desetitisíce lidí před univerzitu, kde již několik dní táboří demonstranti. Imám ve svém kázání prohlásil, že "jediným východiskem ze současné situace je pád režimu".
"Odejdi" skandovalo shromáždění na adresu prezidenta Alího Abdalláha Sáliha. Dav také odmítá dialog s vládou a jakékoliv řešení, jež by odchod vlády nezahrnovalo. Ve městě se zároveň konaly demonstrace prezidentových stoupenců, kteří přijeli autobusy.
Arabové tlačí autoritáře k ústupkůmPřečtěte si, co se děje v ostatních arabských zemích |
Oceňují jej zejména za to, že dokáže držet zničenou a zbídačenou zemi pohromadě. "Strůjce jednoty je v našich srdcích. My ho neopustíme," prohlašovali lidé o vládci, který zemi vede už 32 let.
Demonstrace zachvátily i Tunis, který fakuli demonstrací v severní Africe a na Blízkém východě zažehl. Lidé se tu sice zbavili autoritářského hegemona Zín Abidína bin Alího, ale nelíbí se jim složení kabinetu, který má zemi dovést k volbám.
Demonstranti požadovali demisi staronových členů kabinetu včetně premiéra Muhammada Ghannúšího. Slyšet však byla i hesla proti vůdci sousední Libye Muammaru Kaddáfímu. V ulicích se prý sešlo sto tisíc lidí - nejvíc od útěku despoty bin Alího ze země.
Protesty znovu ožilo i káhirské náměstí Tahrír, které bylo ústředím nepokojů proti vládě Husního Mubaraka. Egypťanům vadí, že současný kabinet premiéra Ahmada Šafíka ovládají ministři z Mubarakovy éry. Drží prý resort obrany nebo zahraničí.
Lidé v ulicích by si přitom spíš přáli vznik úřednické vlády bez starých struktur a zároveň jim vadí, že vojenské vedení nepostupuje se slíbenými reformami dost rychle. Kromě egyptských vlajek na náměstí vlály také standarty sousední Libye a skupiny lidí skandovaly hesla proti tamnímu vůdci Muammaru Kaddáfímu.
