Za armádní stavební kšefty z Kühnlových dob má pykat 54 lidí

Policie navrhla obžalovat 54 lidí kvůli podvodům s armádními stavebními zakázkami. Případy jsou z let 2005 až 2007, ale většina spadá do období, kdy obraně šéfoval Karel Kühnl a mezi jeho náměstky patřil Martin Barták. Ten je nyní aktérem v jiné kauze údajné korupce.

Ilustrační snímek | foto: Petr Ježek, MF DNES

Policisté vyšetřující korupci odeslali návrh na podání obžaloby státnímu zastupitelství v Českých Budějovicích. Týká se mimo jiné opravy kotelny v Jindřichově Hradci za 90 milionů korun. Tato zakázka byla mezi prvními podezřelými případy, o které se policie začala zajímat.

"Je to dosud nejrozsáhlejší případ útvaru, zejména co do počtu obviněných nebo vzhledem k vysoce organizované a sofistikované trestné činnosti," řekl mluvčí detektivů Roman Skřepek.

Obžaloba by mohla být hotová do měsíce. "Jedná se o stavební zakázky, mezi jinými i o případ jindřichohradecké teplárny. Trvá to dlouho už proto, že je tam tolik obviněných. Jen jejich seznamování se spisem trvalo rok," řekl žalobce Barnabáš Liška. Bližší informace ale neřekl, sám kvůli této kauze čelil v minulosti trestnímu oznámení.

Utajené společenství založené na kontaktech

Jednotlivá obvinění se týkají hlavně zneužívání pravomoci veřejného činitele, pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě, porušování závazných pravidel hospodářského styku, podvod, přijímání úplatku a nepřímé úplatkářství. Pachatelům hrozí až deset let vězení.

Osmnáct lidí čelí stíhání za účast na zločinném spolčení. Údajně vytvořili utajené společenství založené na vlivu a osobních kontaktech. Podle policie bylo jejich cílem ovlivnění veřejných zakázek. Deset z nich podle České televize pracovalo přímo na ministerstvu.

Policejní scénář podplácení v armádě

"Pro zajímavost lze uvést, že například návrh na podání obžaloby má 128 stran, samotný spisový materiál obsahuje 17 750 stran v 60 svazcích a přílohy další desetitisíce stran," vypočítal Skřepek.

Detektivové vyšetřují možné machinace při konkurzech na stavební zakázky, kdy jedna firma dopředu věděla, že vyhraje, zatímco druhá se do výběrového řízení vědomě účastnila jen do počtu.

O armádní majetek se starají Vojenské ubytovací a stavební správy (VUSS) a podle policie začala organizovaná korupce při stavbách a prodeji nemovitostí za ministrování Karla Kühnla (2004-2006). Ten už dříve uvedl, že VUSS nikdy nebyly úplně pod kontrolou ministra.

Ve hře je opět Barták i Kopřiva

V době, které se vyšetřování týká (2005-2007), byli ministry obrany postupně Karel Kühnl, Jiří Šedivý a Vlasta Parkanová. Náměstky byli mimo jiné Martin Barták (2006-2009) a Jaroslav Kopřiva (2003-2010).

Barták je mimo jiné aktérem kauzy údajné korupce při nákupu nákladních vozidel Tatra. Bývalý velvyslanec USA v Česku a člen vedení automobilky Tatra William Cabaniss ho obvinil, že po něm chtěl peníze v souvislosti s armádní zakázkou. Barták to popírá.

Kopřiva zase od loňska čelí podezření, že vyjednával provizi za nákup minometů.

Exministryně Parkanová řekla rádiu Impuls, že se krátce po svém nástupu do funkce v roce 2007 seznámila s policejním podezřením z korupce, které se týká skupiny podnikatelů a zaměstnanců a zakázek ohledně ubytovacích správ. Nebyly to podle ní zbrojní zakázky, ale obchody v kompetenci regionálních úřadů.

"Na té věci spolupracovala inspekce ministryně obrany a taktéž vojenská policie. Samozřejmě, že ti lidé z resortu odešli a počet vojenských ubytovacích správ jsme poté redukovali a jejich činnost - alespoň za mě - byla podrobená přísné kontrole," dodala Parkanová.

Výběr sporných zakázek z let 2005 až 2007

Obrněné transportéry Pandur
O nákupu 199 pandurů s opcí na 35 dalších v celkové hodnotě 20,8 miliardy korun rozhodla v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (ČSSD). Koncem roku 2007 kabinet Mirka Topolánka (ODS) od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele, rakouské firmy Steyr. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v jejímž rámci Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun. Smlouva na dodávku vozidel byla podepsána na jaře 2009. Cena byla podle médií neúměrně vysoká.
Loni v létě začala policie nákup transportérů vyšetřovat kvůli podezření z korupce. Na možnou korupci při nákupu pandurů upozornila MF DNES v polovině února, kdy zveřejnila tajně natočené rozhovory s bývalými manažery firmy Steyr. Na pořízených videozáznamech mluvili manažeři o zákulisních dohodách a provizích, které museli za dodávku transportérů přislíbit.

Terénní nákladní automobily Tatra
Armáda si v roce 2006 objednala 556 nákladních automobilů Tatra, za vozy by měla zaplatit 2,6 miliardy korun. Později armáda zakázku navýšila o další vozy za 100 milionů korun. Dodávky provázely od začátku potíže, zakázka se kvůli nesrovnalostem, které vyšly najevo během testů, zpozdila (poslední vozy armáda převzala v prosinci 2009). Tatra při zadávání zakázky nezvítězila ve výběrovém řízení, ale vyhrála přímo: s odůvodněním, že je potřeba podpořit český průmysl. Kontrakt provázela podezření z nestandardních postupů některých aktérů. Bývalý velvyslanec Spojených států v Česku a předseda dozorčí rady automobilky Tatra William Cabaniss loni v listopadu MF DNES řekl, že v únoru 2008 po něm chtěl tehdejší náměstek ministryně obrany Martin Barták miliony dolarů za to, aby Tatra už neměla problémy s armádní zakázkou. Případem se zabývá policie.

Obrněné vozy Dingo
Rovněž bez výběrového řízení armáda v letech 2007 a 2008 nakoupila 19 německých obrněnců Dingo, které i s doplňky vyšly na téměř tři čtvrtě miliardy korun. Obchod byl kritizován mimo jiné proto, že armáda měla údajně možnost vybrat levnější a kvalitnější stroje a navíc za Dinga údajně zaplatila víc než například Německo.

Obchody s firmou MPI Group
Loni v květnu napsaly Hospodářské noviny, že poté, co Martin Barták v roce 2006 nastoupil na ministerstvo obrany (nejprve jako náměstek a od roku 2009 jako ministr), začala s armádou ve velkém obchodovat firma jeho známého zbrojaře Michala Smrže MPI Group. Podle HN dodala po Bartákově nástupu armádě zboží za 850 milionů korun a většina nákupů se uskutečnila bez otevřené soutěže. MPI Group dle HN armádě dodala například náhradní díly na bojová vozidla za desítky milionů a obrněnce Dingo. Letos v únoru MF DNES uvedla s odkazem na výsledky auditu zbrojních zakázek ministerstva obrany, že na systému přidělování zakázek v resortu nejvíce vydělala kromě Omnipolu právě firma MPI Group.

(zdroj: ČTK)