Jestliže Tunisané bin Alím opovrhovali, jeho drahou polovičku Lailu Trabelsivou upřímně nenáviděli, napsal už krátce po útěku prvního páru z rozbouřené země list The Guardian. Oblíbenou přezdívkou pro údajně manipulativní a bezcitnou ženu byla Lady Macbeth.
Někdejší kadeřnice prý svého muže dokonale ovládala. Jeden příklad za všechny: když bin Alí v roce 2009 onemocněl rakovinou prostaty, zatoužil odejít z čela země. Manželka mu to ale zatrhla, protože potají spřádala plány na to, že ho nahradí až do chvíle, kdy se moci ujme jejich šestiletý syn, popsal nejmenovaný člen rodiny.
Manželka svrženého diktátora bin Alího Laila v dobách, kdy Tunisko patřilo jejich klanu
Plakát s potrhanou podobiznou bývalého prezidenta Tuniska Zína Abidína bin Alího v Tunisu (17. ledna 2011)
Její plány ale překazila nedávná Jasmínová revoluce, která autoritářského vládce vyhnala ze země. I když se prý do poslední minuty zdráhal. "Nechte mě, nechci jít. Chci zemřít tady pro svou zemi," vzpouzel se prý 14. ledna čtyřiasedmdesátiletý bin Alí s kufříkem v ruce na letištní ploše.
"Běž, imbecile. Celý život jsem musela snášet všechno, co jsi podělal," ječela údajně první dáma. Alespoň to tak vykreslil nejmenovaný letecký důstojník, který scéně zřejmě přihlížel, francouzskému týdeníku Nouvel Observateur.
Bin Alího rodina třímala v rukou klíčové firmy, po pádu režimu byli někteří členové zatčeni. Na snímku vykradená vila Belhassena Trabelsiho, nejstaršího bratra bývalé první dámy, který údajně utekl do Kanady
Vedle Trabelsiové v tu chvíli postával obávaný a také nenáviděný šéf tuniské policie Alí Seriatí, který prezidenta strkal ke schodům do letadla, a i on na něj křičel, aby nastoupil. Což prezident, který Tunisku vládl pevnou rukou 23 let, nakonec pomalu udělal (více o útěku prezidenta z Tuniska čtěte zde).
Během samotného letu do Saúdské Arábie pak měl každých deset minut chodit za piloty do kokpitu. "Můj synu, pak me vezmeš zpátky do Tuniska, že ano?" ptal se prý pilota. "Samozřejmě, dostal jsem přesně takové instrukce," následovala odpověď kapitána, který měl od armády zaúkolováno prezidenta uklidňovat až do přistání. Podle francouzských zpravodajských služeb rodina ze země neodešla s prázdnou, první dáma prý vyvezla 1,5 tuny zlatých prutů.
Tunisané se pořád zlobí, další žena se zapálila
Tuniskou revoluci mezitím zastínily dramatické nepokoje v Egyptě, kde lidé už osmnáct dní požadují odchod dlouholetého prezidenta Husního Mubaraka. Ten ve středu promluvil k národu, avšak okamžitě odstoupit z funkce odmítl. Předal pouze část pravomocí a potvrdil, že odejde až po zářijových volbách (o aktuálním dění v Egyptě čtěte zde).
Tunisko se nyní potýká s přechodným obdobím, které ukončí až nové volby. Provází ho nespokojenost Tunisanů s dočasnou "vládou národní jednoty" a napojením většiny politiků na bývalý kabinet. Horní komora parlamentu proto před pár dny schválila zákon, jenž umožňuje prozatímnímu prezidentovi Fuádu Mbazaaovi vládnout prostřednictvím dekretů, a tak obcházet parlament.
Protestující Tunisan s ohořelou podobiznou uprchlého prezidenta bin Alího (25. ledna 2011)
Demonstranti přespávají na chodníku před úřadem tuniského premiéra (25. ledna 2011)
Jednou z vůbec posledních zpráv ze severoafrické země bylo oznámení o zatčení ozbrojené skupiny obviňované z napojení na příbuzné svrženého prezidenta Zína Abidína bin Alího. Ta prý stála za víkendovými krvavými střety ve městě Kíf na severu země. Nejméně dva lidé zahynuli a 17 dalších utrpělo zranění, když policisté začali střílet do davu požadujícího odstoupení místního policejního šéfa.
Ve městě Munastír se také pokusila upálit mladá žena před sídlem provinčního guvernéra a její stav je nyní vážný. Právě upálením Tunisana Muhammada Búazízího, který chtěl poukázat na vysokou nezaměstnanost, začala vlna nepokojů, jež se přenesly i do několika dalších arabských zemí.
