V dopise ministr přikazuje ředitelům zvýšení platů lékařů podle kvalifikace a délky praxe. Ve středu se ministr sejde s řediteli nemocnic a podrobně s nimi vše probere.
"Pan ministr odpoledne příkaz podepsal a odeslal jej do jedenácti fakultních nemocnic zřizovaných přímo státem," uvedl mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň. Ministr se tak snaží přesvědčit 3 800 lékařů, aby své výpovědi co nejdříve stáhli a v nemocnicích zůstali i v březnu.
Heger vyjednal se zdravotními pojišťovnami, že letos navýší platby nemocnicím o dvě miliardy korun. 1,5 miliardy dostanou lékaři, půl miliardy sestry a ostatní zdravotníci.
Odboráře však ministrův krok nenadchnul. "Je na každém lékaři, jestli uvěří slibům pana ministra, které přišly po dvaceti letech nespokojenosti. Nabídka není ničím podložená a negarantuje, že pohyblivá složka platu lékařům zůstane i za čtvrt roku, kdy se situace změní a kdy se řekne, že na to nemocnice nemají," uvedla místopředsedkyně Lékařského odborového klubu Jana Vedralová.
Bezpečnostní rada se sejde v úterý
LOK nyní s ministrem nejedná, přestože obě strany dnes ubezpečily, že jsou k jednání připraveny. V úterý kvůli situaci zasedne Bezpečnostní rada státu, která by měla přijít s prvními návrhy krizových scénářů. Ministr vnitra, obrany, zdravotnictví, premiér a hejtmani by se měli sejít v úterý v jednu hodinu odpoledne.
"Seznámíme hejtmany s variantami, jak je možné na krizové stavy v krajích reagovat. Bude to diskuse o tom, jak je a není možno postupovat. Jsou to preventivní informace o postupu v případě, že nedojde k dohodě," uvedl minulý týden ministr vnitra Radek John.
Bezpečnostní rada by měla předložit scénáře, kde a nakolik bude dostupná zdravotní péče a kdo všechno ji zajistí, případně zda bude nutné vyhlásit nouzový stav. Ten v kraji vyhlašují hejtmani, v zemi pak vláda. Platí v případě ohrožení života, majetku nebo bezpečnosti občanů a v rámci něj pak stát může lékařům stanovit pracovní povinnost.
Vláda zatím uvažuje, že vyhlášení nouzového stavu nechá na jednotlivých krajích, tedy hejtmanech. "Dovedu si představit krizový scénář lokálně, ne celostátně," potvrdil MF DNES John. Hejtmani jsou spíše pro celorepublikové řešení. Jak to bude v nemocnicích vypadat, pokud 28. února odejde na 3 800 lékařů, řeší dnes na Vysočině i v Jihomoravském a Plzeňském kraji.
Vysočina omezí plánované operace
Pokud se lékaři s vládou nedomluví do tohoto pátku, najedou o půlnoci z 11. na 12. února nemocnice na Vysočině na soubor opatření, která omezí stávající péči. Pokud takový případ nastane, chce kraj rozeslat dopisy vládě, ministerstvu zdravotnictví, pojišťovnám i lékařům.
"Běžné operace nebo porody oddělení nebudou schopny zvládnout. Čtyři z pěti nemocnic nebudou schopny poskytovat akutní péči. V pondělí 14. února proto budeme informovat všechny složky integrovaného záchranného systému o situaci," vykreslil situaci hejtman kraje Jiří Běhounek. (Více o situaci na Vysočině čtěte zde)
Plzeňský kraj dnes s nemocnicemi podepsal dohodu o péči po prvním březnu.
Memorandum o spolupráci při zajištění zdravotní péče v kraji podepsaly krajské, fakultní i soukromé nemocnice, záchranná služba i zdravotní pojišťovny. Tamní krajské nemocnice má totiž opustit třetina lékařů, z fakultní nemocnice jich odejde dalších 70. Nejvíce ohroženými obory budou v regionu neonatologie, porodnice, chirurgie a ARO v Klatovech.
Od pondělka mají navíc vznikat krizové mapy dostupnosti provozuschopných oddělení nemocnic. Zároveň začne krizový tým kraje svolávat primáře podle odbornosti, kteří si pak rozdělí území podle spádové oblasti, počtu obyvatel i podle počtu pacientů z předchozích období. (Podrobněji o krizových plánech v kraji čtěte zde)
Liberecký hejtman Stanislav Eichler z ČSSD vzkázal, že jeho kraj nemůže lékařům návrat na jejich původní místa garantovat. Nemocnice už začaly totiž hledat náhradu. V Libereckém kraji funguje osm nemocnic se zhruba 800 lékaři. Jen ve třech se doktoři aktivně k akci Děkujeme, odcházíme přihlásili.
V Karlovarském kraji začnou s krizovým plánem v polovině února. Ředitel krajské nemocnice vyzval, aby mu lékaři do 14. února dali vědět, jestli po nabídce na zvýšení platů vezmou své výpovědi zpět. Poté začne práce na krizovém scénáři.
V Jihomoravském kraji upřesní krizové scénáře v druhé polovině února. V kraji by v březnu mohli nejvíce chybět anestezilogové a chirurgové. Nemocnice v Kyjově a Hodoníně proto zvažují, že by si vzájemně "půjčovaly" některé lékaře. Naopak v Boskovicích lékaři stáhli výpovědi zpět, takže péče na Blanensku by měla zůstat bez problémů (kolik kraj eviduje aktuálně výpovědí a jaká další krizové plány ho čekají čtěte tady).
