Podle agentury AP Sulajmán v rozhovorech souhlasil s tím, že režim nebude potlačovat svobodu tisku, propustí všechny demonstranty zadržované od začátku nepokojů a pokud to situace dovolí, zruší výjimečný stav. Ten prezident Mubarak vyhlásil před třiceti lety a policii dává značné pravomoce k potlačování opozice.
Dialogu se podle agentur účastnili právníci, bohatý podnikatel Nagíb Sávíris, představitelé menších levicových skupin a přívrženci zástupce sekulárních opozičních kruhů Muhammada Baradeje. Ten se oproti předchozím zprávám osobně jednání nezúčastnil, nebyl na ně prý ani pozván. Víkendové rozhovory poté zkritizoval za to, že je vedli lidé, kteří řídili zemi posledních třicet let a kteří už tak nejsou věrohodní.
Mezi účastníky však bylo i Muslimské bratrstvo. Bylo to poprvé, co Mubarakův režim usedl k jednacímu stolu s islámským hnutím dosud působícím v ilegalitě.
Představitelé Muslimského bratrstva Essam el-Erian (uprostřed vpravo) a Saad el-Katatní (uprostřed vlevo) na protivládní demonstraci v Káhiře (30. ledna 2011)
Egyptský prezident Husní Mubarak (vlevo) a viceprezident Umar Sulajmán na záběrech egyptské státní televize (29. ledna 2011)
"Rozhodli jsme se angažovat v rozhovorech, abychom se přesvědčili o tom, jestli jsou představitelé režimu ochotní vyjít vstříc požadavkům lidu," prohlásil v sobotu mluvčí islamistického hnutí. Mubarak odmítá požadavek demonstrantů rezignovat okamžitě, protože by to podle něj způsobilo v zemi chaos.
Egyptskou opozici v sobotu znervóznil zvláštní zmocněnec amerického prezidenta pro Egypt Frank Wisner, který prohlásil, že Mubarak zatím má zůstat v čele státu a řídit potřebné změny.
Situace v Káhiře se podle BBC pomalu vrací k normálu. Po týdnu se opět otevřely banky a před bankomaty se tvoří dlouhé fronty lidí. Mezi odborníky panují obavy, aby si lidé nezačali masově vybírat své úspory.
Demonstrace proti egyptskému prezidentu Husnímu Mubarakovi na káhirském náměstí Tahrír (6. února 2011)
Podle držitele Nobelovy ceny míru Baradeje je protestní hnutí po necelých dvou týdnech demonstrací sice unavené, ale tvrdé jádro odpůrců režimu hodlá v manifestacích pokračovat dál.
Rozhovory vede bývalý šéf rozvědky
Sulajmán je viceprezidentem teprve několik dnů. Mubarak ho pod tlakem ulice jmenoval do funkce, která byla za více než třicetileté Mubarakovy vlády neobsazená. Sulajmán předtím velel egyptské rozvědce a většinou Egypťanů je spojován s Mubarakovým mocenským aparátem.
Sulajmán je pověřen vyjednávat s opozicí a podle některých scénářů by mohl stanout v čele země na přechodné období do voleb. Sám vyloučil, že by chtěl kandidovat v příštích prezidentských volbách do čela egyptského státu.
Demonstrace proti egyptskému prezidentu Husnímu Mubarakovi na káhirském náměstí Tahrír (6. února 2011)
Demonstrace proti egyptskému prezidentu Husnímu Mubarakovi na káhirském náměstí Tahrír (6. února 2011)
Spojené státy podle agentur vnímají současnou mocenskou situaci v Egyptě tak, že Mubarak jmenováním Sulajmána do dosud nevyužívané funkce fakticky odstartoval politické změny.
Prezident to potvrdil i tím, že slíbil, že se nezúčastní dalších voleb a tento slib rozšířil i na svého syna Gamála Mubaraka. Do vypuknutí nepokojů byl Gamál považován za jednoznačného favorita na nástupnictví po otci. Režim v Káhiře v sobotu obměnil kompletní vedení vládní Národní demokratické strany. K moci se podle agentur dostali zastánci liberálnějšího proudu v partaji.
