Dožije se Egypt své "islámské revoluce"? Zatím je předčasné spekulovat, jak nevídané vzepětí v ulicích nakonec dopadne, jedno se však zdá být téměř jisté: ať už nenáviděný prezident Mubarak politicky přežije, nebo ne, k podstatným změnám v zemi dojde. A jedním z jejich hlavních hybatelů budou příslušníci islamistického Muslimského bratrstva.
Nehledě na dlouholetý zákaz je dnes bratrstvo jednoznačně nejsilnějším a nejpřipravenějším opozičním hnutím v Egyptě. A na rozdíl od drtivé většiny spontánně demonstrujících lidí, kteří vesměs nemají žádný politický program, "bratři" velice dobře vědí, co chtějí. Otázkou je, zda to víme také my - dokážou totiž velmi schopně "mlžit".
IslamismusV zásadě totalitní ideologie naroubovaná na islám, která prosazuje politické spojení všech muslimů. Zjednodušeně říká, že šaría (muslimský právní řád) musí být zavedena celosvětově a že celý svět musí být sjednocen pod praporem Prorokovým. Existují umírněné i radikální formy islamismu. |
Co tedy od nich můžeme očekávat? Má se západní svět bát jejich případného podílu na moci? A nezavedou snad Egypt na stejně temnou stezku, jako se to podařilo ajatolláhům v Íránu?
Do parlamentu zadními vrátky
Bratrstvo, které v Egyptě působí už od roku 1928, věří, že Korán představuje dokonalý způsob života a politické organizace. Podle něj má být uzpůsobena i forma státu a veškeré islámské země mají být nakonec sjednoceny v chalífát. Teď vám nejspíš připadá, že jste zaslechli Usámu bin Ládina. Ano, teoreticky by si jistě rozuměli.
V poslední době se však šéfové bratrstva snažili vzbudit dojem, že se distancují od násilí a jsou adepty demokracie. Zároveň vynakládali enormní úsilí na infiltraci klíčových politických organizací a profesních skupin. V současnosti mají velký vliv i mezi novináři. V minulosti si přes zákaz dokázali najít i cestu do parlamentu, ať už prostřednictvím smluv s opozičními stranami nebo jako nezávislí kandidáti.
"Islámská vláda v Egyptě by nepředstavovala pro Západ žádnou hrozbu. Byla by demokratičtější než diktatura prezidenta Mubaraka," řekl včera agentuře Reuters veterán Muslimského bratrstva Kamel al-Helbaví. "Nad arabským světem povstává nová éra svobody a demokracie," dodal vlivný islámský klerik ve svém londýnském exilu.
"Islám je kompatibilní s demokracií. Jde nám o umírněný demokratický stát," citovala stanice BBC Essama al-Eriana, jednoho z vůdců bratrstva. Muslimské bratrstvo včera také podpořilo nositele Nobelovy ceny za mír Muhammada Baradeje jako hlavního vyjednavače s režimem Husního Mubaraka.
Vydá se Káhira po stopách Teheránu?
To všechno může být jen kalkul. Například ve vztahu k ženám se požadavky "bratrů" příliš neliší od Talibanu. Někteří zase tvrdí, že dnešní Muslimské bratrstvo je svým umírněným přístupem blízké Straně spravedlnosti a rozvoje tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana. Jiní hledají paralely spíše u Hizballáhu či palestinského Hamasu (ten je ostatně jedním z výhonků Muslimského bratrstva).
Demonstranti v Egyptě dosud protestovali proti chudobě, rostoucím cenám, za větší svobodu a proti policejní brutalitě. Náboženství, v regionu tak mocný mobilizační faktor, hrálo v rebelii jen marginální úlohu. Podle některých pozorovatelů se to může brzy změnit. Zejména poté, co do arény naplno vstoupilo právě Muslimské bratrstvo (prakticky až o víkendu).
Současný chaos bratrstvu nahrává a dovolí si to, co nikdy předtím. Například včera prchlo z vězení 34 jeho klíčových vůdců - prý poté, co příbuzní přemohli vězeňské stráže.
Pokud by se nyní v Egyptě konaly svobodné volby, odhaduje se, že Muslimské bratrstvo by shráblo až třetinu hlasů. To už je pořádná síla, s níž je třeba počítat. Nyní se nedá s jistotou tvrdit, že jeho vůdci spřádají plány na jakousi obdobu íránské islámské revoluce. Že by se s nimi Západu jednalo hůř než s Mubarakem, to je nasnadě.