VIDEO: Klíče od korunovačních klenotů mají nové „majitele“. Poprvé je použili

Na Pražském hradě se sešli držitelé klíčů od komory a zároveň i schránky, která ukrývá české korunovační klenoty. Ze sedmi klíčníků, kteří představují státní a církevní moc, je pět nových. Ti si odemykání nejstřeženějšího prostoru ve Svatovítské katedrále vyzkoušeli poprvé.

Na Hradě se prvně sešla rada katedrály svatého Víta. Vznikla loni po dohodě, že stát a církev budou chrám spravovat společně.

Držiteli sedmi klíčů jsou prezident republiky Václav Klaus, premiér Petr Nečas, pražský arcibiskup Dominik Duka, předseda Senátu Milan Štěch, předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, světící biskup a děkan Metropolitní kapituly u svatého Víta Václav Malý a pražský primátor Bohuslav Svoboda.

Pražský arcibiskup před slavnostním otevřením korunní komory v kapli svatého Václava připomněl, že chrám je symbolem církve, ale i české státnosti.

"Katedrála je každého občana, který si je vědom odpovědnosti k dějinám této země," řekl Duka.

Držitelé klíčů poté po jednom odemkli korunní komoru a společně do ní sestoupili. Na korunovační klenoty se ale podle informací prezidentské kanceláře nepodívali. Ty zůstaly uložené ve své schránce.

Místnost, kde jsou klenoty uloženy od roku 1791, se naposledy otevřela před dvěma roky. Tehdy klenoty zamířily na pravidelnou výstavu.

Po loňských parlamentních a komunálních volbách ale do nejvyšších státních funkcí i vedení města nastoupili noví politici, nový je i představitel pražské arcidiecéze. Pět ze sedmi držitelů klíčů od korunovačních klenotů si tak svůj vzácný klíč vyzkoušelo poprvé.

Do komory vede úzké temné schodiště

Podoba korunní komory je pro většinu lidí obestřena tajemstvím. Je totiž trvale nepřístupná. Jediný přístup k ní vede úzkým a temným vřetenovým schodištěm ze Svatováclavské kaple. Místnost má malá okna a křížovou žebrovou klenbu s nosníky ve tvaru lidských a zvířecích hlav. Je v ní umístěn dubový stůl a židle.

Klenoty jsou uloženy ve skříňce, která připomíná středověké relikviáře. Schránka pochází z roku 1867. I ona se zamyká sedmi různými klíči a je vyzdobena zobrazením svatého Václava, andělů, Vratislava I. a Karla IV.

Na rozdíl od řady evropských států nemají symboly české státnosti stálou expozici. Může za to Karel IV., který stanovil, že korunovační klenoty mohou být vystavovány jen při výjimečných příležitostech a pouze na území Pražského hradu.

Tento požadavek byl ale několikrát porušen, klenoty v minulosti putovaly na hrad Karlštejn, do Uher a do Vídně. Svatováclavská koruna měla být trvale umístěna na lebce svatého Václava. To se ale přestalo dodržovat už nedlouho po smrti Karla IV.

ČESKÉ KORUNOVAČNÍ KLENOTY

Svatováclavská koruna Karla IV.
Klenot zhotovený ze zlata vysoké ryzosti (21 - 22 karátů), je zdobený drahými kameny a perlami. Váží téměř dva a půl kilogramu, i s křížkem je vysoká 19 centimetrů. V korunovačním souboru je nejstarší, pochází z roku 1347.

Královské jablko
Jablko je vyrobené z 18 karátového zlata, váží 780 gramů a je vysoké 22 centimetrů. Sestává ze dvou zploštělých polokoulí spojených ozdobným prstencem a završených velkým křížkem. V bohaté ornamentální výzdobě jablka dominují drahé kameny a perly.

Královské žezlo
Žezlo je zhotovené ze zlata stejné ryzosti jako jablko. Měří 67 centimetrů a váží 1013 gramů. V souboru Českých korunovačních klenotů nahradilo žezlo z doby přemyslovské. Je zdobeno čtyřmi safíry, pěti spinely a šedesáti dvěma perlami.

Korunovační roucho
Korunovační plášť je zhotoven z luxusní hedvábné látky zvané zlatohlav. Vzor tvoří hedvábná nit obtočená plochým zlatým drátkem. Po celém obvodu je lemovaný hermelínem - zimní bílou kožešinou hranostaje - pro svou vzácnost mnohdy považovaným za kožešinu králů.