Napsal to deník Bild s odvoláním na dokumenty, které podle nařízení německého soudu musela dnešní Spolková zpravodajská služba (BND) zveřejnit. Středisko Simona Wiesenthala, které se problematikou Třetí říše zabývá, vzápětí požádalo o zveřejnění všech archivních informací německé rozvědky, které se týkají nacistů.
O jednom z hlavních "architektů holokaustu" Eichmannovi se po válce soudilo, že utekl do Egypta nebo do Sýrie. Gehlenova organizace - tehdejší německá tajná služba - ale už v roce 1952 věděla, že se skrýval v Jižní Americe.
"Standartenführer Eichmann se nenachází v Egyptě, ale zdržuje se pod falešným jménem Clemens v Argentině. Adresu E. zná šéfredaktor německých novin v Argentině Der Weg," stojí podle Bildu na archivním kartotéčním lístku, který list získal od německé rozvědky.
Její předchůdce ale tehdy proti jednomu z hlavních organizátorů takzvaného konečného řešení židovské otázky, v jehož rámci nacisté během druhé světové války zavraždili na šest milionů Židů, nic nepodnikl. Až v roce 1958 předal podle Bildu tuto informaci americkým agentům.
Kartotéční lístek je skutečná senzace
Později se potvrdilo, že se Eichmann od roku 1950 ukrýval v Buenos Aires pod jménem Ricardo Klement. Tajně tam nechal z Rakouska dopravit i svou rodinu.
"Tento kartotéční lístek je skutečná senzace. To, že západoněmecká tajná služba věděla osm let před Eichmannovým zatčením o jeho úkrytu, nebylo dosud známo," komentovala zjištění nejčtenějšího německého deníku historička Bettina Stangnethová, která o Eichmannovi připravuje novou knihu.
Deník Die Welt ale vyvrací, že by tehdejší západoněmecké úřady Eichmanna kryly. Podle něj neměl na počátku 50. let na jeho dopadení nikdo zájem. Dokonce prý ani židovský stát. Odvolává se přitom na vyjádření známého "lovce nacistů" Simona Wiesenthala.
"Izraelci nemají o Eichmanna žádný zájem, musejí se soustředit na boj o přežití proti Arabům. Ani Američané už nemají o Eichmanna zájem, ti se musejí soustředit na studenou válku proti Sovětskému svazu," konstatoval tehdy dle Die Welt Wiesenthal, jenž prý měl poznatky o Eichmannově pobytu v Argentině od roku 1953.
Zveřejnění tajných informacíBild dosud tajné dokumenty BND získal na základě své stížnosti ke Spolkovému správnímu soudu v Lipsku. Německá rozvědka je odmítala zveřejnit, neboť by to podle ní mohlo ohrozit práci jejích informátorů a narušit vztahy s jednou zahraniční zpravodajskou službou, která poskytla část informací. Se stejnou stížností se na německou justici obrátila i argentinská novinářka Gabriele Weberová. Lipský soud jim dal loni v dubnu za pravdu a nařídil vládě složky odtajnit. Podle Bildu obsahují několik tisíc stránek o Eichmannovi, ofocených na mikrofilm. Většina originálních dokumentů byla zničena, uvedl Bild. |
