"Nemyslím, že je to povolání pro ženy. Tohle je dost specifický kolektiv lidí, který nám není příliš nakloněn," připouští jedna z nich Vladimíra Freiwaldová.
Ženy žádné úlevy oproti svým mužským kolegům nemají. Vlastně jen jednu. "Při fyzických testech nemusíme dělat kliky," říká Freiwaldová.
První ženy se do Hradní stráže dostaly začátkem roku 2005, kdy se armáda plně profesionalizovala. Jednou ze dvou prvních vojaček v uniformě Hradní stráže byla Pavlína Závodská, která původně pracovala u městské policie. Její kolegyně, s níž nastupovala, ve službě nevydržela. Celkem za šest let služby Hradní stráží prošlo sedm žen.
"Na rekrutačním středisku mi dali vybrat mezi kuchařkou, traktoristkou nebo Hradní stráží. Tak jsem zvolila Hradní stráž," popisuje svoje začátky. Za šest let služby to dotáhla na velitelku družstva.
Při přijímacím řízení musela splnit stejné požadavky jako muži. To znamená především výšku 178 až 188 centimetrů. Čtyři ženy ve strážní jednotce Hradní stráže také musí mít krátké vlasy.
Náušnice jsou povolené od loňského října
"Minulý rok jsem při předávání státních vyznamenání nesla prapor do Vladislavského sálu a měla jsem decentní náušnice. Do té doby náušnice nebyly povoleny. Tak jsem se zeptala přímo velitele Hradní stráže a ten řekl, že v tom nevidí problém. A to ani do budoucna," vzpomíná Vladimíra Freiwaldová, která na Hradě slouží třetím rokem.
Před veliteli prochází i decentní make-up. "Já si malinko líčím oči. Nic víc. Je ale potřeba říct, že na stráži nejsme od toho, abychom vypadaly krásně. Máme za úkol střežit Pražský hrad. A je jedno, jestli mám červený nos, protože mi je zima, nebo jsem zpocená, protože svítí sluníčko a je třicet stupňů," vysvětluje Freiwaldová.
Turisté z Česka i zahraničí při zjištění, že na stráži stojí žena, prý většinou reagují mile. Maximálně nastává mírný údiv. Průvodci navíc turisty na tento fakt často upozorní.
"Při službě se stalo i to, že přede mnou stál člověk, který byl strašně naštvaný, že na stráži stojí voják s náušnicemi. Jak je to prý vůbec možné," říká s úsměvem Pavlína Závodská.
Jiné uniformy nechtějí, ty Pištěkovy se jim líbí
Obzvlášť v zimě může být vojáky těžké rozlišit. Uniformy se totiž vůbec neliší. A ženské členky Hradní stráže po tom ani netouží.
"Nerozdělovala bych je na ženské a mužské. Ty, které máme od pana Pištěka, vypadají pěkně. Jak zimní, tak i letní verze," říká Vladimíra Freiwaldová, která stejně jako ostatní kolegové během osmadvacetihodinové služby stráví ve strážní budce pět až šest hodinových služeb.
