Výzkum kopytnatce nazvaného Myotragus, který na Baleárech žil přes pět milionů let, publikovala vědecká revue Proceedings of National Academy of Science.
"Byl to studenokrevný savec, 'savcoplaz', a jde o ojedinělý případ. Jiný známý není, ani z dneška, ani z minulosti," říkají katalánští paleontologové.
Myotragus byl fakticky primitivní druh kozy, která se dostala na Baleáry, když klesla hladina Středozemního moře. Ocitla se v prostředí, v němž nebyli predátoři, ale ani dostatek vegetace.
Rekonstrukce pravděpodobného vzhledu kozy, která obývala Baleáry, v barcelonském vědeckém muzeu CosmoCaixa (zdroj: Wikimedia Commons)
Tyto faktory měly výrazný dopad na její organismus, zdůraznil paleontolog Salvador Moya-Sola: "Evoluce vytvořila savce přizpůsobeného na šetření energií, aby mohl přežít; a vycházelo mu to, než zhruba před třemi tisíci let přišli lidé a skoncovali s ním."
Myotragus totiž postupně zredukoval mozek až na poloviční velikost ve srovnání s mozkem přibližně stejně velkých koz žijících na Pyrenejském poloostrově. Tato změna měla vliv i na jeho zrak a sluch, které se velmi zhoršily. Ovšem nebyly to smysly, které by potřeboval ostřit, neboť nebylo predátorů, na něž by ho musely upozorňovat.
Tyto kozy dokonce ani neběhaly, nýbrž pouze chodily. Fakticky byly jejich nohy krátké a k běhu nezpůsobilé, což představovalo další způsob šetření energií.
Průzkumem fosilií, jež jsou na Baleárech hojné, badatelé zjistili, že vývoj metabolismu myotraga byl mnohem pomalejší než u ostatních savců, takže zvíře dosahovalo zralosti až ve 12 letech.
Nicméně právě tato sofistikovaná adaptace se změnila v jeho nejhoršího nepřítele, když na ostrovy přišli moderní lidé. Se špatným zrakem a sluchem a neschopností běhat se koza stala velmi snadno dosažitelnou kořistí.
|
Baleárské ostrovy |
