Archeologové doufají, že se jim v jeskyni Qessem možná podařilo objevit nejstarší pozůstatky moderního člověka. Osm nalezených zubů je zatím jejich nejcennějším úlovkem v jeskyni objevené v roce 2000.
"Mezi nálezy učiněnými v posledních několika letech bylo i několik lidských ostatků - kus lebky, který byl ale bohužel příliš malý a tyto zuby nalezené v různých částech jeskyně," řekl agentuře Reuters archeolog Avi Gopher.
Vědci zuby podrobili důkladnému zkoumání počítačovou tomografií a rentgenem. Výsledek analýzy byl velmi slibný: prastaré zuby jsou velikostí i tvarem velmi podobné chrupu moderního člověka.
Jeskyně Qessem v Izraeli, kde archeologové nalezli 400 tisíc let staré zuby lidských předků
A podle vědců i ostatní nálezy v jeskyni naznačují, že její dávní obyvatelé znali oheň, lovili zvěř, kterou porcovali a dělili se o maso. To jsou činnosti, kterými se vyznačuje Homo sapiens.
Archeologové doufají, že jejich hypotézy potvrdí další výzkum. Pokud by měli pravdu, jejich objev by mohl změnit koncept lidské evoluce. "Takový závěr by mohl být velmi důležitý a naznačit první změnu v paradigmatech, v rámci kterých nazíráme lidskou evoluci," řekl Gopher.
