Český statistický úřad shrnul v publikaci "Život cizinců v ČR" vybrané demografické údaje od července 2005 do července 2009.
Podle nich v Česku žilo před pěti lety 266 303 lidí, kteří měli jiné občanství než české. Za čtyři roky jich přibylo o 63 procent a legálně jich v zemi pobývá už 435 034. Nejvíce jich přicestovalo z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu.
"Tyto tři skupiny dohromady tvoří zhruba dvě třetiny cizinců u nás," řekl Daniel Chytil, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
rodinný životPočet narozených dětí (oba rodiče nemají českou národnost) Počet sňatků mezi cizinci Počet rozvodů mezi cizinci Zdroj: ČSÚ |
Cizinci mají s Čechy jedno společné. V průběhu čtyř let u nich přibylo rozvodů a ubylo svateb.
Statistici také zjistili, že pokud si cizinku bere Čech, nejčastěji jde o ženy ze Slovenska, Ukrajiny a Ruska. Vysvětlují si to tím, že tyto tři skupiny jsou v ČR zastoupeny vůbec nejčastěji.
Ještě před pěti lety přitom Češi své "ano" říkali nejčastěji Ukrajinkám, teprve po nich byly Slovenky a Vietnamky.
Češky se loni stejně jako před pěti lety vdávaly nejčastěji se Slováky a Němci. Zatímco v roce 2005 byli třetí preferovanou skupinou Vietnamci, loni je u oltáře "předběhli" Britové.
Před pěti lety se do Česka přiženilo 1 822 cizinců a 2 652 cizinek. Loni to bylo s cizí národností 1 803 mužů a 2 374 žen.
Ekonomická krize vyhnala z práce 40 tisíc cizinců
Průměrný věk cizinců v Česku je 35 let a až na výjimky tady žijí ekonomicky produktivní lidé. Tedy ti, kteří pracují a obživa patřila mezi hlavní důvody, proč opustili svoji zemi. Většina z nich jsou zaměstnanci, čtvrtina podniká.
"Velká část Ukrajinců pracuje ve stavebnictví a ve službách. Vietnamci jsou nejčastěji živnostníky. Slováci mají podobnou strukturu zaměstnanosti jako Češi," popsal Chytil.
I pracovníků ze zahraničí se ale dotkla ekonomická krize. V porovnání s rokem 2008 a koncem roku 2009 klesl jejich počet o 40 tisíc lidí.
Cizinci stárnutí Čechů nedorovnávají
Podle posledních čísel ČSÚ je podíl lidí bez českého občanství v republice 4,15 procenta. Kromě Slovinska jde o nejvyšší číslo ze všech postkomunistických zemí. Například na Slovensku tvoří cizinci zhruba jedno procento obyvatel, v Polsku jde o desetiny procenta.
"Jsme lákavější cílem než naši severovýchodní sousedé, protože u nás bylo více pracovních příležitostí," vysvětluje Chytil.
Za západními sousedy ale Česko v podílu cizinců na počet obyvatel zaostává. Průměr Evropské unie je zhruba osm procent, Rakušané mají deset procent a Němci devět.
"Nevypadá to, že by v nejbližších desetiletích u nás podíl vzrostl tak, aby odpovídal průměru Evropské unie," podotkl Chytil.
I z těchto čísel statistici usuzují, že lidé ze zahraničí nestačí kompenzovat nedostatek pracovních sil a stárnutí populace. "Podíl je zřejmě stále malý na to, abychom se vyhnuli důchodové reformě," dodal Chytil.
