V České republice trpí obezitou jeden a půl milionu lidí, tedy třiadvacet procent dospělých. A každý rok se počet postižených zvyšuje. Dalších třicet procent Čechů je potom postižených nadváhou.
Obezita přitom zkracuje délku života průměrně o patnáct let a za léčbu obézního pacienta se utratí zhruba sto patnáct tisíc korun za rok. Jaké mýty a polopravdy o obezitě kolují?
Mýtus: Nejspolehlivějším ukazatelem obezity je BMI
Body mass index (BMI) byl dlouho považován za standard pro měření tuku v lidském těle. Nicméně podle posledních výzkumů není dobrým indikátorem nadváhy. Například tým vědců z Michigan State University a Saginaw Valley State University provedl v roce 2007 výzkum, v rámci kterého vědci měřili BMI čtyřem stovkám vysokoškolských studentů.
Polovina účastníků výzkumu byla v atletickém oddílu, zatímco druhá polovina nesportovala. Zjistili, že BMI není spolehlivým ukazatelem nadměrného množství tuku v těle. Za nadváhu je považováno BMI větší než pětadvacet, BMI větší než třicet už by mělo značit obezitu.
Problém je v tom, že tato stupnice nezohledňuje individuální charakteristiky a měří stejně mladého sportovce i sedmdesátiletého muže. BMI není schopno rozpoznat tuk od svalů, takže například sportovci jsou při tomto druhu měření extrémně znevýhodnění. Podle provedeného výzkumu šedesát procent profesionálních sportovců při aplikaci BMI trpělo obezitou.
Mýtus: Obézní lidé jí nezdravě
Je to zvláštní, ale navzdory všeobecnému přesvědčení se většina obézních lidí nenacpává hamburgery a hranolky několikrát denně. Odborníci z Telemark University College a norského Institute of Public Health zveřejnili letos výsledky svého výzkumu, během kterého sledovali téměř tisícovku devítiletých dětí.
Zajímali se především o jejich stravovací návyky (zajímalo je nejen to, z čeho se skládá jejich jídelníček, ale i jak často a kde jí) i o jejich pohybový režim. Zjistili, že obézní děti mají kupodivu zdravější skladbu jídelníčku než jejich kamarádi s normální váhou.
Obézní děti konzumovaly mnohem více zdravých potravin, děti s normální váhou inklinovaly k polotovarům a jídlům z fast foodu. Nicméně obézní děti měly v porovnání s dětmi s normální váhou mnohem menší pohybovou aktivitu a výrazně větší porce jídla.
Mýtus: Obezita a zdraví se vylučují
Může být obézní člověk zároveň zdravý? Navzdory všeobecnému přesvědčení ano, otázkou je, na jak dlouho. Studie, jejíž výsledky byly zveřejněny letos v září v magazínu Diabetes Care, zjistila, že i obézní lidé, kteří mají zdravý metabolismus (zdravou hladinu cholesterolu, krevního cukru a normální krevní tlak), mohou své zdraví výrazně zlepšit, pokud se jim podaří zhubnout.
Vědci přitom zdůrazňují, že obezita je jako časovaná bomba. I když nevylučuje zdraví, během krátkého časového období se může situace dramaticky změnit. Výsledky provedených studií naznačují, že hlavní roli ve zdravotním stavu obézních hraje to, kde se tělesný tuk ukládá. Podle všeho je viscerální tuk, který se usazuje na břiše a obaluje vnitřní orgány, pro tělo mnohem škodlivější než podkožní tuk.
Mýtus: Příčinou obezity je přejídání
Mnoho lidí se domnívá, že obezita je zapříčiněna přejídáním či poruchou příjmu potravy. Nicméně studie ukazují, že tomu tak není. Méně než třetina obézních lidí nedokáže ovládnout svou chuť k jídlu a přejídá se. Obezita závisí na mnoha faktorech a přejídání je jen jedním z nich, navíc nikoli nejdůležitějším.
Největším viníkem obezity je, podle provedených výzkumů, především nedostatek pohybu. Nezanedbatelnou roli pak samozřejmě hrají genetické předpoklady, funkce endokrinního systému, životní styl, vrozený metabolismus či užívané léky.
Mýtus: Tlouštíci jsou dobrosrdeční pohodáři
Lidé mají tlouštíky často spojené se Švejkem v podání Rudolfa Hrušínského, zkrátka vidí je jako pohodové dobrosrdečné pohodáře, které nic nerozhází. Provedené výzkumy však naznačují něco jiného. Ve skutečnosti má obezita negativní vliv na psychickou kondici i emocionalitu. Je spojena se sociální diskriminací, nízkým sebevědomím a většími sebevražednými tendencemi.
Například studie provedená na University of Texas v Austinu, které se zúčastnilo jedenáct tisíc mladých dospělých, zjistila, že obézní vysokoškolské studentky mají v průměru o polovinu méně přátel než jejich štíhlé vrstevnice. To samé platí i o jejich společenských aktivitách.
Obézní ženy navíc více inklinují k zneužívání drog a alkoholu. Vědci z australského Centre for Mentall Health Research zase zjistili, že obézní lidé častěji trpí depresemi a úzkostnými poruchami.
