Daň se bude týkat manažerů a vrcholných představitelů veřejné správy, kteří dostali odstupné vyšší než dva miliony forintů (177 tisíc korun). Platit ji budou i obyčejní zaměstnanci, jejichž odstupné dosáhlo výše nejméně 3,5 milionu forintů (310 tisíc korun).
V Česku je odstupné, stejně jako mzda, zdaněno patnáctiprocentní sazbou. Z odstupného se ovšem neplatí sociální a zdravotní pojištění.
Zpětné zdanění prosazovala maďarská vládní strana Fidesz, která má v parlamentu dvoutřetinovou většinu. Podpořili ji také poslanci krajně pravicového Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Zpětné zdanění odstupného už maďarský parlament schválil v minulosti. Původní zákon ale zrušil v říjnu ústavní soud právě s poukazem na retroaktivitu.
Před schválením daně z odstupného maďarští poslanci podpořili i zákon, který změnil pravomoci ústavního soudu. Nová úprava soudu umožňuje posuzovat a vetovat příslušné právní akty týkající se daní nebo rozpočtu pouze v případě, že budou v rozporu s právem na život a lidskou důstojnost, s právem na ochranu osobních dat a na svobodu názoru a náboženského vyznání.
Proti zpětnému zdanění odstupného i proti omezení pravomocí ústavního soudu protestovali představitelé opozičních socialistů a hnutí Je možná jiná politika (LMP). Šéf LMP András Schiffer označil zásah do kompetence soudu za "varovný výstřel", kterým Fidesz chce ukázat ústavním institucím, "jak se jim povede, pokud budou vládě bránit v prosazování její politiky".
