Genetici hledají žijící potomky „upíra“ z Hrádku nad Nisou

Genetici dnes v Hrádku nad Nisou odeberou místním starousedlíkům vzorky DNA, aby je porovnali s genetickým materiálem "hrádeckého upíra". Jeho sedm set let starou kostru našli archeologové v poloze charakteristické pro pohřby lidí vyloučených ze společnosti. Vědci chtějí zjistit, jestli v Hrádku dodnes žijí "upírovi" potomci.

V Hrádku nad Nisou byl objevena kostra pohřbená obličejem dolů. | foto: Ota Bartovský, MF DNES

Archeologové kostru starou sedm set let odkryli letos v Kostelní ulici, pouhých dvacet centimetrů pod povrchem. Ležela obličejem dolů.

Opatření proti upírůM ZNÁMÁ Z HROBŮ

poloha na břiše

skrčená poloha

zavalování a zatloukání kameny

ucpávání úst (kamenem, železem, hlínou)

probíjení kůlem

násilné porušování těl

pohřby samotných hlav

střílení šípy do hrobu

zažíhání ohňů na hrobech nebo v nich

svazování mrtvých

Zdroj: Zdeňka Krumphanzlová, Památky archeologické 1961

S podobnými projevy vampyrismu, jak vědci označují dávné pohřební rituály k zabránění zesnulým vstát z hrobu, se archeologové čas od času setkávají (viz infobox Opatření proti upírům). U kostry v Hrádku bylo ale nezvyklé to, že v ruce třímala pět pražských grošů Jana Lucemburského z let 1310 až 1330. Na tehdejší dobu to bylo značné jmění.

Rozbor DNA potvrdil, že kostra patřila muži. Vědci ale také zjišťovali, odkud pocházeli předci tajemného muže.

"V současné době máme za sebou čtyři pětiny výzkumu. Zjistili jsme původ předků jak po otcovské, tak po mateřské linii. Oblast, odkud pocházeli, byla sever Řecka nebo Albánie," řekl Daniel Vaněk ze společnosti Forenzní DNA servis, který funguje v rámci Fakultní nemocnice Na Bulovce.

Výsledky budou do Vánoc

S dosavadními výsledky výzkumu dnes Vaněk seznámí veřejnost na přednášce, která začíná v 17 hodin v zasedací místnosti radnice v Hrádku nad Nisou. Tam také genetici vybraným lidem odeberou stěry z úst a do Vánoc vyhodnotí, jestli se shodují s DNA z nalezené kostry.

HLEDÁNÍ PRAPOTOMKA

Před lety hledali podobným způsobem britští vědci potomky Chedarského muže nalezeného v roce 1903.

Stáří jeho kostry se odhaduje na 9 000 let.

Genetici provedli stejný typ analýzy, odebrali vzorky od stovek lidí a nalezli učitele biologie, jehož DNA se shodovalo s DNA Chedarského muže a byl tak jeho potomkem.

"Výsledky vlastně převedeme do současnosti a doufám, že zároveň přitáhneme lidi k historii i ke genetice," poznamenal genetik.

Kostru "hrádeckého upíra" kromě archeologů a genetiků zkoumali také antropologové. Rozbor stroncia například napoví více o tom, jak dlouho "upír" na území dnešního Hrádku žil.

Kostru i s mincemi pak vědci nejpozději do jara vystaví v klimatizované vitríně v Muzeu Trojzemí, které vznikne v původním hrázděném domě na hrádeckém náměstí. "Výstava bude prezentovat výsledky celého výzkumu," uvedl ředitel společnosti Brána Trojzemí Vít Štrupl.