Z legendární huti Jakub, jedné z nejstarších v Evropě, může být hotel, chovná stanice nebo moderní zařízení sloužící agroturistice. "Je to tak. Majitel, který tu za své i státní peníze skanzen vybudoval, chce sklárny prodat," potvrdila Marie Milichovská, která ve sklárnách pracuje jako správce.
Tasická sklárna se v této souvislosti už objevila v televizních i rozhlasových pořadech. Zájemce ale zatím hledá marně.
"Několik se jich objevilo. Po dohodě s majitelem jsme ale chtěli, aby i případný nový vlastník pokračoval v činnosti, jaká je tu dosud. O to nikdo zájem neměl, tak tuto podmínku pomalu opouštíme," popsal realitní makléř Petr Račák, který má prodej skláren na starosti.
Případného kupce čekají vysoké náklady na rekonstrukci
"Víme o posledních dvou zájemcích. Jeden byl takový pochybný," pravila Marie Milichovská. "Objevily se mnohé nápady. Žádný se ale neslučoval se současným skanzenem," dodala s tím, že někteří dokonce uvažovali i o zbourání areálu, a to i přesto, že je to kulturní památka.
Realitní kancelář nemovitost prodává za cenu deseti a půl milionu korun. "Historická a průmyslová cena objektu je nevyčíslitelná. Ale dobře víme, v jakém stavu areál je a jak omezené je jeho využití. V případě dobrého projektu jsme ochotni cenu i výrazně snížit," dodal Račák.
Jenže zájemce musí připočíst velké náklady na nutnou opravu některých budov. Jakákoliv obnova výroby naráží na absenci plynové přípojky, tu by si musel majitel zřídit, případně instalovat zásobníky na plyn. A to se nikomu nevyplatí. Stejně jako je problematická rekonstrukce panského domu pro agroturistické účely.
Sklárny zviditelnily Bělou, obec o ně nechce přijít
"Máme trochu obavy. Nevíme, co s námi bude, co bude se sklárnami, kdo to tu koupí," krčí rameny Marie Milichovská. Ona sama by byla nejraději, kdyby malý skanzen jako turistická atrakce pokračoval.
"Ročně nás navštíví čtyři tisíce lidí. Vrátí se tu v čase do osmnáctého století, podívají se do staré brusírny i přímo do sklářské pece," vysvětluje.
O jedinečný skanzen by nerada přišla i obec Bělá, pod niž tasické sklárny patří. "Majiteli se podařilo díky sklárně zviditelnit i naši obec. Lidé k ní mají vztah nejen proto, ale i kvůli tomu, že snad každý má v příbuzenstvu někoho, kdo tu dříve pracoval," pravil starosta Bělé Pavel Lhoťan.
Lidé ve vsi by si nejvíce přáli, aby se do sklárny znovu vrátila výroba. "Jenže to je teď asi nemožné," konstatoval Lhoťan.
Když ne výroba, tak by měla pokračovat jako turistická atrakce, shoduje se starosta s místními. Jenže sama obec to nikterak neovlivní. "Vycházíme sklárně vstříc třeba při změnách územního plánu nebo při prezentaci obce. Ale je to soukromý majetek, nic víc dělat nemůžeme," vysvětluje starosta.
V Tasicích zahrál Luděk Munzar Jakuba skláře
Tasická sklárna patří k nejstarším na českém území, založena byla už roku 1796. Proslavil ji zejména televizní seriál Synové a dcery Jakuba skláře, který se podle námětu Jaroslava Dietla natáčel v Tasicích v polovině osmdesátých let. Hlavní roli zahrál Luděk Munzar.
Po sametové revoluci připadla restituentům, kteří ji obratem prodali dále. Sklo se vyrábělo až do roku 2002, kdy byl podnik poslán do konkurzu. Bývalí zaměstnanci dodnes čekají na nevyplacené mzdy.
V roce 2004 areál koupil podnikatel Luboš Pipa. Při nutných investicích do záchrany, když se na budovách podepsal metr a čtvrt sněhu a následné vichřice, málem zbankrotoval. Ale nakonec tu i s pomocí státních dotací z ministerstva kultury zbudoval malý skanzen.
